Tibetská houba: elixír zdraví se skvělými účinky na srdce, cholesterol i krevní tlak

Tibetská houba je někdy označována za elixír zdraví. Tato kefírová kultura má totiž mnoho příznivých účinků proti různým neduhům.

Součástí přírodní medicíny je celá řada bylinek a dalších produktů. Mezi „nejzvláštnější“ z nich nepochybně patří tibetská kefírová houba. První zajímavostí už je skutečnost, že se vlastně vůbec nejedná o houbu, ale o společenství bakterií a mléčných a octových kvasinek. Svým vzhledem ovšem právě houbu připomíná, což tedy vysvětluje samotný název.

Tato kefírová kultura a její příznivé účinky na lidské zdraví je přitom známa odedávna. V oblasti Kavkazu a Tibetu se mohla používat již před cca 5 tisíci lety. Tamější lidé ovšem její tajemství dlouho střežili, takže se informace o ní začali dostávat na Západ až v 19. století, kdy ji popsali ruští lékaři. Dnes se o ní mluví jako o elixíru zdraví. Jaké jsou tedy její účinky?

Tibetská houba a pozitivní účinky

Mnoho zdrojů uvádí až zázračný vliv na lidské zdraví. Tibetská kefírová houba má příznivé účinky na srdce, pomáhá lépe rozkládat cholesterol v cévách a pozitivně reguluje krevní tlak. Její konzumace je tedy mj. prevencí infarktu myokardu. Kladný vliv má ovšem i na další orgány. Doporučována je např. při různých nemocech ledvin, sleziny, žlučníku, slinivky či jater.

Kefírový nápoj navíc odkyseluje organismus, zabraňuje shromažďování a hnilobným procesům potravy ve střevech, takže působí pozitivně také na trávicí soustavu. Opomenout nesmíme ani stimulaci imunitního systému, zpomalení stárnutí, zvýšení vitality a zabránění únavě způsobené stresem. Navíc prý dokáže brzdit vývoj metastáz (dle všeho mohou probiotika ve fermentovaných potravinách potlačovat růst nádoru) a je cenným zdrojem vitamínu B12 a kyseliny listové.

Upozorňujeme: vitamín B₁₂ neboli kobalamin je vitamín, o jehož nedostatku se hovoří v souvislosti s veganstvím. V potravinách neživočišného původu se nachází málo. Mnozí vegani proto používají doplňky stravy, které tento vitamín obsahují. Tibetská houba pro ně ovšem řešením není, protože se při její přípravě používá mléko.

Jak si doma připravit kefírový nápoj aneb tibetská houba do mléka

Nejedná se o nic složitého. Dvě či tři lžičky tibetské houby dáte do sklenice a zalijete cca půl litrem nesvařeného mléka. Dále necháte odstát 24 hodin, poté této době důkladně zamícháte a scedíte skrze sítko. Tímto způsobem si vlastně vytvoříte základ pro domácí kefír. Směs, jež zůstane na sítku, propláchnete a vrátíte do umyté sklenice. Pamatujte ale, že by vůbec neměla přijít do styku s kovem.

Celý proces lze zopakovat hned několikrát, než se vám bude zdát, že je kefír hotový. Až tomu tak bude, konzumujte jej 20 dní, a to ideálně před spaním. Pak si je nutné dát na 10 dní přestávku, během níž je potřeba tibetskou houbu opět přelévat mlékem a čistit, aby si zachovala své účinky. Po čase byste se měli cítit zřetelné lépe, neboť se jedná o skutečně účinnou přírodní medicínu.

Doporučujeme: mikroorganismy tvořící tibetskou houbu se živí zejména mléčnou laktózou. Kefírový nápoj proto mohou konzumovat i lidé, kteří jsou na ni alergičtí.

Tibetská houba a případná rizika

Skutečnost, že byste tibetskou houbu neměli používat permanentně, napovídá, že s její konzumací mohou být spojena určitá rizika. Ve skutečnosti se ale nejedná o nic zásadního. Někteří lidé mohou mít zpočátku problém s její chutí, protože kefír není právě lahodný ani zdaleka pro každého. Pokud to také není vaše nejoblíbenější pochutina, budete si muset na jeho chuť chvíli zvykat.

Za určitý problém je možné považovat rovněž skutečnost, že na začátku používání může docházet i k některým trávicím potížím, mezi které lze zařadit nadýmání, průjem, nebo naopak zácpu. Jinak ale žádné negativní účinky prokázány nebyly. V každém případě byste měli dodržet přesný postup výroby a při jejím používání také výše zmíněnou dobu užívání a přestávky.

Tip na závěr: existují i další zdravé produkty, které vznikly fermentací neboli kvašením. Do této skupiny patří např. kombucha. Ta je mimochodem také označována za houbu, ačkoli jí z biologického hlediska (zřejmě) tak úplně není.