Žito seté je u nás známé především jako potravina, ale nelze opomíjet ani některé příznivé účinky na naše zdraví. Zařadit ho do jídelníčku tedy není od věci.
Výskyt: žito seté je starou kulturní plodinou, která je pěstována především na evropském kontinentu, a to včetně České republiky. Běžně se ovšem pěstuje také v Asii.
Popis a účinné látky: jde o jednoletou či dvouletou rostlinu z čeledi lipnicovitých, která může měřit jen něco málo přes půl metru, někdy ovšem její výška přesahuje i 150 cm. Listy jsou úzké a lysé a disponují krátkým jazýčkem. Ouška jsou malá a nedřípená, čepele ploché. Žito seté kvete od května do června, květenství se nazývá lichoklas. Plodem jsou obilky. Rostlina obsahuje velké množství (složitých) sacharidů, ale také rozpustnou vlákninu a minerální látky (především vápník, draslík, železo nebo hořčík).
Užitečné části: uplatnění nachází v podstatě celá rostlina, a to v potravinářském průmyslu, ve farmacii, při krmení hospodářských zvířat anebo rukodělné výrobě.
Léčivé účinky žita setého
Rostlina díky obsahu rozpustné vlákniny např. efektivně váže vodu, čímž ochraňuje střevní sliznici. Obsažené minerální látky zároveň pozitivně působí na krvetvorbu, vývoj kostí (podporuje jejich strukturu a pevnost) a často bývá uváděno i v souvislosti s posílením obranyschopnosti organismu, a to např. při negativním působení mikrobů. Některým lidem tedy může pomoci s imunitou.
Žito seté bývá někdy zmiňováno i v kontextu revitalizace a mělo by údajně také posilovat funkci oslabených jater. Je zajímavé, že ve farmaceutickém průmyslu není využíváno ani tak žito samo o sobě, ale tmavé tvrdé útvary zvané námel, které jsou důsledkem napadeníparazitickou houbou paličkovice nachová (Claviceps purpurea). Právě námelové alkaloidy nacházejí uplatnění v lékařství, a to především v interním lékařství, gynekologii a porodnictví.
Využití žita setého v kuchyni
Žito seté je v potravinářském průmyslu využíváno zejména při přípravě pečiva (chléb apod.), ale existují také žitné těstoviny anebo různé sladké pokrmy (žitný perník). Používá se ale také jako surovina při výrobě melty (kávovinová směs) a různých alkoholických nápojů (např. whisky). V obchodech si lze pořídit rovněž žitnou mouku, kterou můžete využít při přípravě knedlíků či placek. Zakoupit si navíc můžete i celé zrno, jež je možné vyzkoušet jako přílohu (např. na místo jiné obilniny, totiž rýže).
Jaké je využití žitného zrna? Ačkoli je zrno náročnější na přípravu než třeba uvedená rýže, v rámci pestrosti jídelníčku jej určitě vyzkoušejte. Budete ho ale muset přes noc namočit, aby bylo stravitelnější. Následně je nutná i delší tepelná úprava, která by měla trvat zhruba 40 minut. To se může stát až příliš mnoho, na druhou stranu kdo si připravuje (zdravou) celozrnnou rýži je na takový čas zvyklý.
Pěstování žita setého
Rostlině vyhovují především vyšší polohy. Existuje přitom ve formě ozimé a jarní. Je poměrně dost nenáročná, přičemž v našich podmínkách se většinou vysévá na podzim. Nejvíce prosperuje v písčitohlinitých a hlinitopísčitých půdách. Pokud byste chtěli žito seté pěstovat sami, dejte si pozor, aby se na obilkách neobjevil právě námel. Ačkoli je využíván v lékařství, je jedovatý a může způsobit otravy, které si ve středověku vyžádaly tisíce obětí na životech.
Tip na závěr: v kuchyni můžete využít i další obilniny, které člověk využívá odedávna. Jedná se např. o kamut, což je prapůvodní pšenice, která se může stát zdrojem mnoha živin. Patří sem ovšem také čirok, jemuž se říká rovněž „pšenice celiaků“, případně mladý zelený ječmen. Ten může být účinným pomocníkem při hubnutí a detoxikaci organismu, a to celoročně.
Napište komentář