Vitamíny pro lidské zdraví. Potřebujeme jich hned několik

Vitamíny patří mezi tzv. mikronutrienty neboli mikroživiny. Tělo je tedy nepotřebuje ve větším množství, jsou však podstatné pro lidské zdraví.

Kromě bílkovin, sacharidů a tuků potřebuje lidské tělo také další podstatné látky pro život. Jedná se především o vitamíny a minerály, které tedy musí být nedílnou součástí stravy člověka. Obsaženy jsou přitom v mnoha potravinách. V současné době si lze sice i pořídit nejrůznější doplňky stravy, jež tyto látky obsahují, nicméně ideální jsou v přirozené podobě ve stravě. Navíc platí, že při pestrém jídelníčku takovéto doplňky nepotřebujeme, protože dané látky přijímáme v dostatečném množství.

Vitamíny jako urychlovače reakcí v organismu

Vitamíny jsou katalyzátorem biochemických reakcí. Významně se tedy podílejí na metabolismu výše zmíněných bílkovin, sacharidů a tuků, ale mají také mnoho dalších funkcí. Existuje přitom 13 základních vitamínů, které bychom měli přijímat v dostatečném množství. Jinak totiž hrozí tzv. avitaminóza, jež člověku může způsobit mnoho zdravotních komplikací. Musíme ovšem také upozornit, že existují i případy předávkování vitamíny, tedy tzv. hypervitaminóza.

• Vitamín A. Vyskytuje se v živočišných produktech, ale také v barevné, především oranžové a tmavě zelené zelenině. Podílí se např. na kvalitě zraku, kostí a kůže i na regeneraci svalů.
• Vitamín B₁ (tiamin). Obsahují ho klíčky obilovin, pseudoobiloviny, hnědá rýže, vepřové maso nebo vnitřnosti. Tělu přitom pomáhá přeměňovat sacharidy v energii.
• Vitamín B₂ (riboflavin). Nalezneme jej v živočišných produktech, luštěninách či klíčcích rostlin. Opět pomáhá přeměnit sacharidy v energii, ale navíc také rozkládat bílkoviny.
• Vitamín B₃ (niacin). Vyskytuje se nejen v mase, obsahují jej i houby či řepa. Výrazně se podílí na látkové přeměně, využití sacharidů a bílkovin i na správném fungování trávicí soustavy.
• Vitamín B₅ (kyselina pantotenová). Vnitřnosti, mléko, vejce, semínka či pseudoobiloviny obsahují vitamín B₅, jenž se podílí na metabolických procesech.
• Vitamín B₆ (pyridoxin). Obsažen je v mase, mléce, luštěninách či klíčcích obilovin. Podílí se na účincích vitamínů B₁ a B₂, kardiovaskulárního a trávicího systému či produkci protilátek.
• Vitamín B₉ (kyselina listová). Nalezneme ho především v listové zelenině. Vliv má na metabolismu bílkovin a podstatný je pro tvorbu červených krvinek, tedy roznašečů kyslíku.
• Vitamín B₁₂ (kobalamin). Obsahují ho hlavně živočišné produkty, ale také chlorella, miso či lahůdkové droždí. Podstatný je pro krvetvorbu a fungování nervové soustavy.
• Vitamín C (kyselina askorbová). Vyskytuje se v zelenině a ovoci (zejména v citrusech). Je silným antioxidantem, podílí se na oxidaci živin, tvorbě bílých krvinek i zdraví kostí a zubů.
• Vitamín D. Zdrojem jsou vejce, mléko, rybí tuk, ale především sluneční paprsky. Podstatný je pro metabolismus vápníku a fosforu, takže má zásadní vliv na tvorbu a zdraví kostí.
• Vitamín E (tokoferol). Obsahují ho rostlinné oleje (ze semen či ovoce) i živočišné tuky. Doporučován je jako silný antioxidant či ke správné funkci kardiovaskulárního systému.
• Vitamín H či B₇ (biotin). Najdeme ho v ořeších, lahůdkovém droždí nebo špenátu. Podílí se na přeměně potravy v energii i na růstu a dělení buněk.
• Vitamín K. Jeho zdrojem je především listová zelenina. Člověk ho potřebuje zejména kvůli podstatnému vlivu na srážlivost krve a mineralizaci kostí.

Tip na závěr: pokud si chcete přečíst o jednotlivých vitamínech více, podrobnější informace naleznete v samostatných článcích. Z výše uvedeného je ale snad patrné, že byste jejich správný příjem rozhodně neměli podceňovat. Vitamíny jsou zkrátka a dobře velmi důležité pro naše zdraví a vitalitu.