Vinná réva, resp. její plody obsahují spoustu účinných látek. Jsou z nich přitom připravovány různé druhy vína. Ta jsou chutná a navíc slouží jako kuchyňská ingredience.
Výskyt: vinná réva (správně ovšem réva vinná) původně rostla v Evropě, a to konkrétně na jihu a v centrálních částech našeho kontinentu. Ve Středomoří se ostatně začala pěstovat už v chalkolitu (doba měděná). Později se ale rozšířila také do Asie a na sever Afriky. Vzhledem k oblíbenosti jejích plodů se dnes ovšem pěstuje v mírném pásmu celé planety Země.
Popis a účinné látky: jde o popínavou dřevnatou liánu z čeledi révovitých, která se k oporám přichycuje úponky. Divoce rostoucí vinná réva může dorůstat do výšky 30 i více metrů, nicméně při umělém pěstování je mnohem nižší (max. 4 m). Listy rostliny jsou okrouhlé a květy mají žlutozelenou barvu. Plodem jsou bobule, které mohou být zelené, žluté, zelenožluté, červené i tmavě fialové, přičemž rostou v hroznech. Mezi účinné látky patří vitaminy (B a C), minerály (např. železo, zinek, vápník, hořčík, draslík či mangan), bílkoviny, aminokyseliny, flavonoidy či resveratrol. Jejich množství se ovšem v jednotlivých odrůdách liší.
Užitečné části: využívány jsou plody, které patří mezi bobulové ovoce. Stejně jako třeba brusinky.
Vinná réva jako zdroj zdraví?
Vzhledem k výše popsanému obsahu účinných látek asi není překvapením, že plody révy vinné mohou člověku pomoci s různými zdravotními neduhy. Mezi zajímavé účinky patří prevence srdečně-cévních onemocnění i aterosklerózy a příznivé působení při chudokrevnosti (anémii) či tvorbě bílých krvinek (hlavně bílé víno). Zdůraznit ovšem musíme také výtečné antioxidační vlastnosti, díky čemuž zpomalují proces stárnutí, a také kladný vliv na celkovou očistu organismu.
Bobule vinné révy totiž pomáhají z těla vyplavovat bakterie a zbytky. Pozitivně tedy působí i na zažívání včetně zácpy. Díky obsažené fruktóze mohou tělu také dodávat energii. Podílejí se tedy na zlepšení celkové kondice a činnosti organismu. Hroznové víno by tedy mělo být běžnou součástí jídelníčku. Pokud navíc chcete shodit nějaký ten kilogram, můžete vyzkoušet tzv. hroznovou dietu. Jejím základem jsou právě bobule vinné révy, ačkoli jsou k nim v různých obměnách doporučovány i další potraviny.
Hroznové víno v kuchyni
Z plodů révy vinné jsou pochopitelně připravovány různé druhy vína. Ty jsou chutné, slouží k výrobě populárního „svařáku“ a používány bývají i při přípravě pokrmů (např. různých druhů masa na víně). Hroznové víno je využíváno rovněž při výrobě nealkoholických nápojů (včetně vín bez obsahu alkoholu). Výtečné je ovšem i samotné, jako součást rozličných ovocných salátů a můžete jej využít i k vytvoření kvalitních a zdravých přísad jako např. vinného octa.
Pokud byste si chtěli tuto zajímavou kuchyňskou ingredienci připravit doma, máme pro vás recept na výrobu vinného octa. Začněte tím, že 1 litr bílého či červeného vína nalijete do baňaté nádoby a její hrdlo zakryjete látkou či gázou, aby se dovnitř nedostaly nečistoty. Pak necháte na tmavém a teplém místě (ideálně 25 až 28 °C) zhruba po dobu pěti týdnů, během nichž bude docházet ke kvašení. Následně přecedíte a dáte skladovat na tmavé, ale tentokrát již chladné místo.
Upozorňujeme: z hroznového vína se vyrábí i balzamikový ocet, který pochází z Itálie. Jde vlastně o vinný ocet vyráběný ze zahušťovaného moštu vinných hroznů odrůdy Trebbiano. Svou typickou chuť přitom získává až po dlouhém zrání v sudech, které trvá několik let.
Pěstování révy vinné
Milovníci dobrého vína by samozřejmě chtěli mít vlastní vinice. Jenže toto přání je takřka nesplnitelné, protože pěstovat vinou révu není snadné a zabere spoustu času. Na druhou stranu si ji lze vysadit v malém na zahradě. Pak budete mít minimálně 25 let k dispozici vlastní chutné plody a zároveň zajímavý estetický prvek. Vinná réva totiž zcela pokryje konstrukce, k nimž se přichycuje. Před samotným pěstováním byste se měli dobře teoreticky připravit, aby vše proběhlo tak, jak má.
Napište komentář