Švestky jsou doporučovány při redukční dietě, neboť zabraňují ukládání většího množství tělesného tuku. Kladně působí také na trávení, ale pomoci nám mohou i jinak.
Výskyt: slivoň švestka neboli švestka domácí (poddruhem je i slivoň obecná) roste především ve všech mírných polohách Evropy a Západní Asie, přičemž pochází pravděpodobně z Kavkazu. Tradičně se ale pěstuje i ve střední Evropě, a to včetně našeho území.
Popis a účinné látky: jde o strom (či keř) z čeledi růžovitých, který může dorůstat do výšky 10 m. Kmen disponuje borkou hnědošedé barvy, koruna je široce větvená. Listy jsou vejčité až obvejčité, na konci zašpičatělé a na okraji čepele zubaté. Květy mají bílou nebo světle růžovou barvu a objevují se na jaře, konkrétně od dubna do května. Plody se vyskytují později, a to v červenci až v srpnu. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy, které obsahují vitamíny A, B či C, minerální látky jako draslík, vápník, hořčík či železo, ale třeba také vlákninu, organické kyseliny nebo třísloviny.
Užitečné části: slivoň švestka je dlouhodobě pěstována pro své chutné a zdravé plody.
Projímavé účinky švestek a další působení na lidské zdraví
Švestky sice obsahují mnoho výše zmíněných látek, tvořeny jsou ale především vodou. Mohou se tedy podílet na správné hydrataci organismu. Předně ale mají kladný vliv na trávicí soustavu. Podporují kupříkladu činnost střev. Zlepšují totiž jejich peristaltiku, čistí je a patří mezi účinná přírodní projímadla, která jsou vhodná i pro děti. Pomáhají tedy proti zácpě, a to i chronické. Dokonce se o nich hovoří v souvislosti s preventivními účinky proti rakovině střev!
Švestky jsou rovněž doporučovány při redukční dietě, neboť zabraňují ukládání většího množství tělesného tuku. Kladně působí rovněž na kardiovaskulární soustavu – podporují krevní oběh, snižují krevní tlak, hladinu cholesterolu v krvi a preventivně působí i proti kornatění tepen (tzv. ateroskleróze). Pozitivní vliv mají i na močový sytém, kladně mohou ovlivňovat rovněž psychiku a díky detoxikačním účinkům se podílejí na prevenci dny (pakostnice) a revmatismu.
Kuchyňské využití švestek je velmi pestré
Jak asi každý ví, švestky mají mírně nasládlou chuť. Ideální ke konzumaci jsou syrové, lze je ovšem také kompotovat, případně z nich vyrobit povidla do buchet či koláčů. Navíc jsou vhodné k sušení, případně k zamrazení, takže je můžete mít k dispozici po celý rok. Hodí se také k přípravě sladkých jídel, z nichž zřejmě nejznámější jsou švestkové knedlíky. Na druhou stranu taková švestková omáčka se výtečně hodí k masu. Ze švestek se také vyrábí oblíbený alkoholický nápoj, totiž slivovice, a mohou být součástí zdravých mixovaných nápojů, tzv. smoothies.
Pokud si chcete připravit zdravé švestkové smoothie, můžete vyzkoušet náš recept. Jednoduše rozmixujete pět švestek zbavených pecek, na kostičky nakrájené jablko, čtyři lžíce pomerančové šťávy a 200 ml vody. Nápoj můžete dochutit cukrem, ideálně třtinovým, přesto bychom doporučovali zdravější sladidlo jako např. agávový nektar, případně stévii sladkou. Ovoce nicméně obsahuje přírodní cukry, proto není další slazení vůbec nutné. Záleží na jeho zralosti.
Doporučujeme: podle našich receptů si můžete připravit rovněž domácí ovocný sirup nebo pečený ovocný čaj, tedy zdravé dobroty. Jejich součástí nejsou jen plody slivoně švestky, ale také další druhy ovoce, které jsou nejen oblíbené kvůli své chuti, ale zároveň také zdravé.
Slivoň švestka a její pěstování
Slivoň švestka celkem dobře snáší zimu, vysadit ji proto lze i v místech se studenějším klimatem. Vhodnou dobou k vysazení je podzim. Slivoním se může dařit na různých půdách, takže v tomto ohledu nejsou náročné. Na druhou stranu by půda měla být propustná a vlhká. Pravidelnou a vydatnou zálivku stromy potřebují především v období růstu plodů, a to zejména za horkých letních měsíců. Pak by totiž chutné a zdravé plody neměla ohrozit ani tropická vedra, což může být důležité.
Napište komentář