Skořice: koření s vynikajícími léčivými účinky

Skořice je aromatická kůra, která má široké léčivé účinky. Jako koření má navíc přitom pestrou škálu využití v kuchyni, neboť patří do různých pokrmů.

Skořice je kořením, které pochází ze skořicovníku, o němž existují zmínky staré tisíce let. Jedná se vlastně o aromatickou kůru, a to zejména ze dvou druhů tohoto stromu (či keře) – skořicovníku ceylonského (Cinnamomum zeylanicum) a čínského (Cinnamomum cassia). Již z toho je patrné, že pochází z tropických oblastí Asie. Dlouhodobě je však známa i v našich končinách. Skořice nachází uplatnění především jako koření, méně už se však ví o jejich léčivých účincích a možnostech dalšího využití. V našem článku se proto zaměříme na všechny tyto aspekty, stejně jako na pěstování skořicovníku.

Léčivé účinky – skořice jako lék

Možná vás překvapí, že skořice má skutečně mnoho pozitivních účinků, neboť obsahuje řadu účinných látek jako eugenol, kumarin, kyselinu skořicovou, cinnamaldehyd, ethylcinnamát, linalool nebo safrol. Kladně proto působí např. na zažívání a snižuje hladinu cholesterolu. Dále zabraňuje vzniku krevních sraženin (díky schopnosti ředit krev) a celkově pomáhá krevnímu oběhu. Podílí se také na úspěšné léčbě kožních infekcí. Kromě toho zvyšuje mozkovou aktivitu a má dezinfekční a antibiotické účinky. Zmínit musíme i pozitivní vliv na obranyschopnost organismu (imunitu) a její užívání se doporučuje i při nachlazení a chřipce.

Vzhledem ke kladnému účinku na trávení, skořice přispívá k hubnutí. Dle některých studií navíc pomáhá při léčbě několika druhů rakoviny. Navíc se jedná o účinný antioxidant (kladný vliv má tedy na působení volných radikálů) a zároveň dodává energii. Co se týče vedlejších účinků, někdy může způsobovat alergické reakce. Konzumovat skořici ve větší míře by rozhodně neměly těhotné ženy. A pokud užíváte inzulin či léky na ředění krve, měli byste pro všechny případy pravidelný příjem skořice konzultovat s lékařem.

Skořice jako nepostradatelné koření

Jako koření má skořice pestrou škálu využití, a to především při přípravě sladkých jídel, tzn. dezertů, dortů či pokrmů s čokoládou. Výtečná je také v kombinaci s různými druhy ovoce (především s jablky, hruškami a pomeranči). Přidává se také do čajů, žaludečních likérů a samozřejmě je součástí populárního „svařáku“. V mnoha světových kuchyních (např. v asijské, arabské či španělské) se navíc používá i k masitým pokrmům. Dodejme, že zvýšených účinků skořice dosáhnete, zkombinujete-li ji s medem.

Skořice je také oblíbeným vánočním kořením, které se hodí i pro přípravu cukroví. Skořicové svitky, (sušená kůra skořicovníku) lze navíc využít i jako vizuálně zajímavou vánoční dekoraci a uplatnění nachází i při výrobě purpury (populární aromatická směs). Pokud byste si některý ze zajímavých receptů obsahujících toto koření chtěli (třeba už dnes) vyzkoušet i doma, můžete si podle našich postupů připravit chutný a zdravý ořechový likér, pečený ovocný čaj anebo domácí kečup, který představuje perfektní alternativu kečupu kupovaného.

Další využití skořice

Kromě léčitelství a potravinářství nachází skořice uplatnění rovněž v kosmetickém průmyslu, a to při výrobě krémů zpevňujících kůži či mýdel, ale také přípravků pro ústní hygienu. Pro svou jedinečnou vůni, která je dosti charakteristická, bývá využívána také ve voňavkářství a často je používána i při výrobě léčiv – upravuje totiž jejich trpkou chuť. Toto koření je tedy rovněž součástí farmaceutického průmyslu, při léčbě lidí tedy nenachází uplatnění pouze v léčitelství. Navíc se v žádném případě nejedná pouze o koření.

Pěstování skořicovníku

Pokud byste si chtěli skořicovník sami vypěstovat, měli byste vědět, že tento strom vyžaduje lehkou a výživnou půdu, stejně jako dostatečný přísun vody. Z odřezaných výhonů se sloupne kůra, a to v kusech dlouhých až jeden metr. Z nich se seškrábne celá svrchní část, která se suší. Díky tomuto procesu se tenká očištěná kůra rourkovitě stáčí. Kůru je přitom nejlepší sklízet zhruba dvakrát až třikrát do roka, a to po dvou až třech letech růstu. Podle síly a barvy se také určuje její kvalita.

Upozorňujeme: ještě jsme neuvedli, že skořicovník je botaniky řazen do čeledi vavřínovitých. Je tedy blízce příbuzný dalším rostlinám, které hojně využíváme v kuchyni. Jedná se např. o vavřín vznešený, jehož sušené listy nacházejí uplatnění při přípravě pokrmů jako bobkový list. Do této čeledi ovšem patří také strom, který má velmi zajímavý název – hruškovník přelahodný. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, vězte, že jeho plod je známý jako avokádo. To přitom patří mezi nejzdravější zdroj tuků vůbec.