Saturejka sice nepatří mezi nejznámější léčivky, nicméně v několika ohledech má na lidské zdraví skutečně blahodárné účinky. Velmi dobře např. působí na trávení.
Výskyt: saturejka se dnes vyskytuje na mnoha místech, ale její původní domovinou je oblast Středomoří. Ve střední Evropě ji známe již od dob středověku, přičemž stejně jako dnes byla i v minulosti používána jako koření a léčivka.
Popis a účinné látky: saturejka zahradní je jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých, která dorůstá do výšky 30 cm (někdy i více). Listy jsou tmavozelené, úzké a na konci špičaté. Květy, které se objevují od července do září, mají především nafialovělou barvu. Květenství tvoří klasovitě uspořádané lichopřesleny po dvou až pěti květech. Tato byliny obsahuje některé zajímavé účinné látky, z nichž budeme jmenovat hořčiny, třísloviny a silice.
Užitečné části: využívána je nať.
Léčivé účinky saturejky zahradní
Saturejka sice nepatří mezi nejznámější léčivky, nicméně v několika ohledech má na lidské zdraví skutečně blahodárné účinky. Velmi dobře např. působí na trávicí soustavu. Můžete si ji tedy „naordinovat“ při zažívacích obtížích, při zvýšené plynatosti, stejně jako při nepříjemných průjmech. Navíc pomáhá se střevními parazity. Na žaludek a střeva tedy působí poměrně výrazně. A to ještě musíme doplnit, že s pomocí saturejky lze lépe trávit mnohá těžká jídla, takže v kuchyni má rozhodně své místo.
Rostlina ovšem patří i mezi tzv. kardiotonika. Ačkoli její účinky v této oblasti nejsou nijak výrazně silné, snižuje krevní tlak a zvýšenou tepovou frekvenci (tzv. tachykardii). Saturejka zároveň umí tlumit pocit žízně, působí mírně močopudně a odvar slouží k úlevě dýchacím cestám, a to i při astmatu. Kromě vnitřního použití můžete tuto léčivou bylinku využívat rovněž zevně. Tímto způsobem lze vyzrát na mastnou pleť, ale za zmínku stojí především lepší hojení ran.
Jak využít saturejku v kuchyni?
Saturejku zahradní lze v kuchyni používat jako koření, protože je velmi aromatická a některým lidem chuťově připomíná pepř. Určitě to tedy s jejím používáním nepřehánějte. Dochutit s ní v každém případě můžete nejrůznější druhy masných pokrmů (včetně ryb), marinád či různých pomazánek. Čerstvé listy potom mohou sloužit k dochucení salátů a polévek. A jak už jsme zmínili, z praktických důvodů se hodí k těžkým jídlům, které jsou pro naše trávení hůře stravitelná.
Saturejka zahradní je proto vhodná k dochucení uzenin nebo sekané. Její uplatnění je ovšem ještě širší. Chuťově se hodí rovněž k zelí, okurkám, luštěninám (hrachu, fazolím), kapustě či houbám. Doplňme, že byste měli toto koření používat v menším množství, abyste nepřebili chuť připravovaných pokrmů. Doma si každopádně můžete jednoduše připravit rovněž čaj ze saturejky. Stačí, když jednu polévkovou lžíci sušené natě zalijete horkou vodou. Po pěti minutách scedíte a máte hotovo. Čaj můžete nejen pít, ale hodí se i jako kloktadlo a lze jej využít také v kosmetice na mastnou pleť.
Pěstování saturejky zahradní
Jak už druhový název rostlinky napovídá, saturejku lze pěstovat na zahradě, ale daří se ji i v interiéru či na balkoně. Vzhledem k tomu, že pochází ze Středomoří, má ráda slunná a teplá místa, která by navíc měla být chráněná před silným větrem. Ideálním obdobím k vysetí je jaro, přičemž bylina preferuje lehčí půdy s vysokým podílem humusu. Saturejku byste měli vysévat řídce a pak vám bez problémů vyklíčí zhruba za dva týdny. Sklízet lze v období květu, tedy zejména v průběhu letních měsíců. Nať můžete následně využít všemi výše zmíněnými způsoby.
Tip na závěr: kromě saturejky zahradní lze vyzkoušet ještě příbuznou rostlinu. Na lidské zdraví totiž působí kladně i saturejka horská. Obě tyto bylinky mohou být součástí určitých bulharských koření, případně koření zatar. Pokud se vrátíme do naší domoviny, bývají rovněž součástí purpury, tedy aromatické směsi koření, pilin či třísek a vonných bylin. Uplatnění tedy může nalézt i během vánočních svátků.
Napište komentář