Římský kmín někdy bývá označován za jeden z nejlepších rostlinných léků proti nadýmání. Navíc může dochutit nejrůznější pokrmy.
Výskyt: rostlina se odedávna pěstovala v oblasti Středomoří a postupem času se začala šířit i na další území. Dnes se tedy třeba pěstuje i v Indii, ale oblíbená je i v mnoha jiných částech světa.
Popis a účinné látky: šabrej kmínovitý je řazen do čeledi miříkovitých a dorůstá do výšky až půl metru. Jeho květy jsou drobné a mají narůžovělou barvu. Plodem je nažka. Ač jsou semena nazývána římský kmín a kmínu se skutečně podobají, bývají větší a mají rozdílnou (zelenohnědou) barvu. Navíc také disponují jinou, a to ostře kořeněnou chutí. Zejména ale obsahují mnoho účinných látek jako např. vitamíny ze skupiny B, minerály (např. železo, zinek, hořčík nebo vápník), silice, mastné kyseliny, polyacetylény či ftalidy.
Užitečné části: používána jsou právě semena.
Římský kmín a léčivé účinky
Ačkoli jsou u nás používán především semena kmínu kořenného, rovněž římský kmín můžete zařadit do svého jídelníčku. Nejenže totiž získáte nový druh koření, ale za zmínku stojí především jeho účinky na lidské zdraví. Někdy bývá dokonce označován za jeden z nejlepších rostlinných léků proti nadýmání! Pokud tedy trpíte tímto nepříjemným problémem, rozhodně vám jej můžeme doporučit. Římský kmín navíc celkově velmi dobře účinkuje na zažívací obtíže a podporuje trávení a chuť k jídlu. Díky tomu může pomoci i se shazováním přebytečných kilogramů.
Zmiňme ale také další pozitivní účinky na lidské zdraví. Pravidelnou konzumací semen šabreje kmínovitého lze kladně ovlivnit hladinu cukru v krvi a disponuje rovněž zajímavými protizánětlivými vlastnostmi. Pozitivní vliv má i na kardiovaskulární problémy a účinkuje také proti silnému kašli. Kromě toho je třeba dodat, že bývá zmiňováno i protirakovinné působení. Navíc nejsou známy žádné vedlejší účinky, takže se zařazení do jídelníčku v každém případě nabízí.
Využití římského kmínu v kuchyni
Římský kmín má silnou aromatickou vůni a ostrou chuť. Je proto nedílnou součástí indické kuchyně (patří do kari koření), ale běžně se používá i v jiných částech světa. Díky podpoře trávení bývá doporučován ke kořenění různých druhů masa, ale používá se rovněž při výrobě sýrů. Můžete jej samozřejmě přidávat do polévek, omáček anebo salátů. Využití navíc nalézá i v pečivu a velice se hodí k nakládaní zeleniny. Zároveň bývá používán v likérnictví a lze si z něj připravit zdravé nápoje.
Chcete-li vyzkoušet léčivé účinky této bylinky, můžete si připravit čaj s římským kmínem. Rozdrtíte půl lžičky semen koriandru a čtvrt lžičky semen fenyklu a právě římského kmínu. Následně zalijete horkou vodou a necháte zhruba 10 minut luhovat. Pije se po scedění. Semena šabreje kmínovitého mají pevné místo i v některých celosvětově populárních receptech, mezi které patří např. guacamole, což je avokádový pokrm, který pochází ze Střední Ameriky.
Šabrej kmínovitý a pěstování
Vzhledem k výše uvedeným účinkům není od věci si šabrej kmínovitý vypěstovat. Nejedná se sice o nějakou okrasnou rostlinu, ale jde především o chuť a léčivé účinky jeho semen. V každé případě se jedná o jednoletou rostlinu, takže ji musíte vysazovat rok co rok. Semena je vhodné vysít zhruba půl až jeden cm pod zem, přičemž klíčení trvá cca 10 dní. Šabrej kmínovitý potřebuje ke svému růstu teploty okolo 18 °C, takže jej doporučujeme pěstovat spíše ve vnitřním prostředí.
Tip na závěr: do čeledi miříkovitých patří rovněž rostliny, které jsou u nás používány v kuchyni odedávna. Jedná se např. o miřík celer, kopr vonný, petržel nebo mrkev.
Fotogalerie:
Napište komentář