S Vánocemi máme spojeny různé vůně – ať už se jedná o cukroví, jehličí, svíčky či prskavky. Snadno si je možné vyrobit i aromatickou směs, která se nazývá purpura.
Co je to vlastně ona tajemná purpura?
„Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní…“, zpívá se v písni Jiřího Šlitra. Ačkoli se jedná o slavnou písničku, mnoho lidí neví, co že to ona purpura vlastně je. Jde přitom o aromatickou směs koření, pilin či třísek a vonných bylin, bez které si naši předci neuměli svátky na konci roku vůbec představit. Dnes si sice můžete pořídit mnoho voňavých produktů, nicméně tradiční vůni purpury se jen těžko něco vyrovná. Ačkoli i tu lze sehnat v drogerii, lze si ji jednoduše vyrobit i doma.
Suroviny potřebné k výrobě purpury
K výrobě purpury lze použít mnoho druhů bylinek a koření, takže záleží pouze na vás, které druhy vám libě voní, a jaké naopak do aromatické směsi nepoužijete. Uplatnění každopádně nachází skořice, hřebíček, levandule, muškátový oříšek, rozmarýn, saturejka, anýz či tymián. Použít je rovněž možné sušené květy růží, stejně jako borůvkové, jahodníkové nebo maliníkové listy. Doplnit je můžete také jehličím, případně sušenou citrónovou či pomerančovou kůrou.
Důležitou součástí domácí purpury jsou i vonné olejíčky, a to např. skořicový, mátový, hřebíčkový, borovicový, mandlový, borůvkový nebo citrusový. Doporučujeme použít ale maximálně dva druhy, a to takové, které se k sobě co nejvíce hodí. Vyzkoušet můžete např. jehličí a borůvku, což jsou vůně, které známe z návštěvy lesa. Použít je možné rovněž piliny či třísky, jež se už ovšem dnes příliš nepoužívají. Především ve městech totiž nejsou tak úplně běžně k dispozici.
Další postup už je velmi jednoduchý
Směs bylin a koření nasypte do igelitového sáčku či uzavíratelné sklenice, přičemž před tím ještě můžete jednotlivé suroviny rozmělnit v hmoždíři. Potom v každém případě přidejte vonný olej, a to zhruba 10 až 20 kapek, případně polovinu, budete-li používat oleje dva (2×5 až 10 kapek). Následně už jen protřepejte, sáček nebo sklenici důkladně uzavřete a nechte zhruba týden stát. Můžete ovšem nechat i 14 dní, neboť pak se jednotlivé vůně ještě lépe promísí.
Jak postupovat při pálení purpury?
V dřívějších dobách se purpura dávala na kamna a uvolňovala se z ní aromatická vůně či kouř. Aktuálně má ale doma toto tepelné zařízení málokdo, což ovšem vůbec nevadí. Dnes se purpura klade také na sklokeramickou desku anebo na rozpálenou plotnu. Teplota by však neměla být vysoká, protože je lepší (a bezpečnější), když aromatická směs doutná, a ne hoří. Máte ale ještě další možnosti – purpuru lze dát do alobalu, případně ji zahřívat na topení. Interiérem se vám bude každopádně linout krásná vůně, bez níž si už napřesrok Vánoce jen těžko představíte.
Historie purpury
Původ purpury je nutné hledat v prostoru, kde ve starověku sídlily keltské a germánské kmeny. Jedná se tedy o střední Evropu. Lidé v průběhu letních měsíců sbírali bylinky, ať už léčivé nebo čistě aromatické, a vázali je do svazečků. Ty následně visely v domácnostech, kde krásně voněly. Během vánočních svátků se svazek bylinek umístil na pláty plotny či do misky na rozpálené uhlíky. Díky tomu byla vůně daleko intenzivnější a už pro naše předky byla nedílně spojena s obdobím Vánoc.
Co je pot-pourri?
Český název „purpura“ se dosti podobá slovu „pot-pourri“, což je označení pro nádoby se směsí sušených vonných rostlinek a koření. Ty se používaly ve Francii ve středověku, ale jejich původ je nutné rovněž hledat mnohem dále v historii. Tento zvyk se později každopádně rozšířil i do dalších zemí včetně Anglie. V současné době pot-pourri tvoří dřevěné či proutěné nádoby, případně textilní sáčky, jež obsahují různé suroviny (hobliny, listy, šišky, květy nebo koření).
Mohlo by vás zajímat: na Vánoce se u nás pálí rovněž františek, což je označení pro vonný kužel, který tvoří pálené dřevěné uhlí a kadidlo, tedy pryskyřice z kadidlovníku pravého. Z ní se mimochodem vyrábí i zdravý kadidlový olej.
Napište komentář