Pohanka obecná: velmi zdravá potravina, jež se opět vrací na naše stoly

Pohanka byla dříve velmi konzumovanou rostlinou a dnes se opět vrací do „módy“. Jaké má účinky na naše zraví a proč jí tedy využívat?

Výskyt: původní domovinou pohanky jsou s největší pravděpodobností oblasti střední či východní Asie. Odtud se ovšem začala šířit do dalších části světa a dnes je známá takřka všude, minimálně v rámci západního světa.

Popis a účinné látky: pohanka se řadí mezi jednoleté rostliny z čeledi rdesnovitých. Její maximální výška činí 80 cm a má vzpřímenou lodyhu, jež se příliš nevětví. Listy jsou řapíkaté, květy oboupohlavné a disponují bílou, růžovou a někdy i červenou barvou. Rostlina kvete od června do srpna a plodem je nažka. Obsahuje přitom vitamíny (především skupiny B), minerály (např. draslík, vápník, železo, zinek, selen či mangan), bílkoviny, vlákninu, flavonoidy (hl. rutin), esenciální mastné kyseliny a další účinné látky.

Užitečné části: využívána je v podstatě celá rostlina. Uplatnění tedy nachází plody, čerstvá nať i dokonce i květy.

Blahodárné účinky pohanky

Pohanka byla dříve velmi konzumovanou rostlinou a dnes se opět vrací do „módy“. Jedná se totiž např. o výtečnou potravinu pro celiaky, neboť neobsahuje lepek, za to velké množství lehce stravitelných bílkovin. Rostlina navíc pomáhá s transportem tuků v organismu, působí antioxidačně, protizánětlivě a uvádí se i jako prevence nádorových onemocnění. Podílet se může také na snižování cholesterolu v krvi a kladně působí na srdce, žíly a cévy, neboť např. podporuje prokrvování. Účinkuje navíc i při některých dalších nepříjemných potížích (hemoroidy, křečové žíly, rozšířené žilky v obličeji apod.).

Pohanka obecná bývá doporučována také jako perfektní prevence proti revmatickým chorobám a artritidě. Kromě toho posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá při jeho detoxikaci a mluví se o ní také v souvislosti s opary. Ty totiž pomáhá nejen hojit, ale proti tomuto infekčnímu onemocnění působí rovněž preventivně. Pohanka je navíc vhodná úplně pro všechny, takže ji můžete připravovat dětem a do svého jídelníčku ji mohou zařadit také těhotné ženy.

Jak pohanku využít v kuchyni?

Z plodů pohanky se vyrábí např. kroupy, krupice či mouka, která je skvělou alternativou pro osoby citlivé na lepek. Můžete ji využít jako přílohu či do polévek. Připravit si lze i různé kaše, které budou vynikající jak sladké, tak slané. Kromě zpracovaných plodů lze ovšem využít také čerstvou nať, kterou lze přidat do polévek jako koření. Uplatnění pak nalézají rovněž květy, jež je možné společně s natí použít k přípravě zdravých čajů. Využití pohanky je tedy skutečně široké.

Někteří lidé tuto potravinu doposud neochutnali. I pro ty je vhodné pohankové rizoto, na které vám přinášíme recept. Zhruba čtvrt kila krup z pohanky zalijte horkým zeleninovým vývarem a trochou vína. Následně na mírném ohni povařte do změknutí. Vedle si na pánvi orestujte dvě velké a na kousky nakrájené cibule a na maximálně 10 minut přidejte zeleninu (v podstatě jakoukoli dle chuti). Pohanku propláchněte a smíchejte se zeleninou. Máte hotovo a můžete si dát do nosu.

Pěstování pohanky obecné

Jestliže byste si chtěli pohanku sami vypěstovat na zahradě, máme pro vás dobrou zprávu. Nejedná se totiž o nic složité. Rostlina není nijak náročná na půdu, neboť bude prosperovat v půdě lehké, písčité i hlinité. Nemusíte ji přitom věnovat ani nijakou zvláštní péči. Jediné důležité upozornění tedy spočívá v tom, že se jedná o bylinu, které velmi nesvědčí mrazy. Zasadit byste ji tedy měli až se oteplí (ideálně v květnu) a sklízet pak budete se závěrem léta (od konce srpna do září).

Upozorňujeme: pohanka bývá řazena mezi tzv. pseudoobiloviny, které se v posledních letech využívají stále častěji na místo obilovin. Obsahují totiž mnoho účinných látek a navíc se v nich nevyskytuje lepek. Kromě pohanky se do této skupiny řadí např. i quinoa nebo amarant, tedy další zajímavé bylinky.

Fotogalerie: