Pistácie jsou oblíbené oříšky, které rostou na strome s názvem řečík pistáciový. Nejenže přitom dobře chutnají, ale zároveň obsahují mnoho účinných látek, a to při minimu kalorií.
Výskyt: pistácie pocházejí ze stromu řečík pistáciový. Ten původně rostl v Přední a Střední Asii, dnes se ovšem hojně pěstuje také ve Spojených státech amerických. Jeho plody jsou ovšem oblíbené po celém světě.
Popis a účinné látky: řečík pistáciový je opadavý keř či menší strom z čeledi ledvinovníkovitých, který může být vysoký i 10 m. Disponuje rozkladitou korunou a světle šedou borkou. Listy jsou lichozpeřené, květy načervenalé či purpurové. Plodem je elipsoidní peckovice, která obsahuje mnoho účinných látek jako např. vitamíny (A, B nebo E), minerály (především draslík), esenciální aminokyseliny, vláknina nebo zdraví prospěšné tuky.
Užitečné části: používány jsou oříšky.
Léčivé účinky pistácií
Pistácie mají vzhledem k obsahu účinných látek mnoho pozitivních účinků na lidské zdraví. Vyskytují se v nich např. antioxidanty, které omezují aktivitu volných radikálů a působí proti stárnutí. Další látky mají pozitivní vliv na obranyschopnost organismu, stejně jako na nervovou soustavu. Pomáhají rovněž při detoxikaci těla a kladně působí také na hladinu cholesterolu, jehož vysoká hladina může způsobit některá životu nebezpečná onemocnění jako infarkt či cévní mozková příhoda.
Konzumace pistácií působí blahodárně na trávení i kardiovaskulární soustavu. Doporučovány jsou rovněž kvůli svým kladným účinkům na svaly a kosti. Ovšem pozor! Při špatném zpracování a uskladnění se v nich mohou vyskytovat i aflatoxiny, což jsou jedovaté látky, které se řadí mezi karcinogeny. Takové riziko je sice velmi nízké, ale minimálně byste měli vědět, že existuje. Vždy si tedy raději dopřávejte spíše čerstvější pistácie, abyste mohli být úplně bez obav.
Pistácie v kuchyni
Pistácie můžete jíst čerstvé, sušené anebo pražené. Jejich uplatnění se nachází i v pečivu a mnoho lidí miluje pistáciovou zmrzlinu. Můžete je také přidat do salátů, smoothie, ale využít je lze i dalšími způsoby. Pokud už je ovšem doma budete mít delší dobu, žluknou, navíc nemají právě nejdelší trvanlivost. Při takovém podezření je raději okamžitě vyhoďte, protože mohou být napadeny plísněmi, které produkují výše zmíněné aflatoxiny.
Pistáciové oříšky skladujte při teplotě do 20 °C a relativní vlhkosti do 70 %. Neměli byste je navíc vystavovat ani slunečním paprskům. Aflatoxiny mohou způsobit při dlouhodobém a zvýšeném příjmu rakovinu jater či ledvin, takže jejich působení nepodceňujte. Na druhou stranu se kvůli nim pistáciím určitě nevyhýbejte, protože při konzumaci čerstvých oříšků a správném skladování žádná rizika nehrozí.
Řečík pistáciový a pěstování
Řečík pistáciový je dřevina, která je odolná proti suchu, takže ji lze pěstovat i v oblastech s minimálními ročními srážkami. Přizpůsobit se přitom může i klimatu s velkými rozdíly (teplo a zima). Náročná není ani na půdu, takže bude prosperovat v podstatě v jakémkoli substrátu. Na druhou stranu ji příliš nevyhovují mokré a kyselé půdy a ráda nemá ani nadbytek dusíku. K vrcholu produkce pistácií přitom dochází po 20 letech, přičemž řečík může žít daleko déle.
Upozorňujeme: mezi zdravé ořechy patří rovněž kešu či mandle. Také u nich byste ovšem měli být opatrní, co se čerstvosti a skladování týče. Aflatoxiny se totiž do těla nejčastěji dostávají nejen s pistáciemi, ale také s dalšími ořechy, přičemž objevit se mohou rovněž na semenech či obilovinách.
Napište komentář