Ostropestřec: takřka zázračná i krásná rostlina

Ostropestřec mariánský je léčivou rostlinou, která někdy bývá označována téměř za zázračnou. Účinně totiž může pomáhat s mnoha neduhy.

Výskyt: ostropestřec mariánský je velmi mohutným a vysokým bodlákem, neboť dosahuje výšky 150 cm až dvou metrů. Pochází ze Středomoří, nicméně jej lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách.

Popis a účinné látky: tato bylinka patří do čeledi hvězdicovitých a kvete od července do září.  Její květy jsou fialové barvy a vypadají skutečně velmi krásně. Není tedy divu, že je často pěstována jako okrasná rostlina. Druhové jméno „mariánský“ souvisí s listy, které jsou sice zelené, ale jsou na nich přítomny také bílé skvrny. Ty vznikly dle legendy z mléka samotné panny Marie, což je prý důvodem léčivých účinků. To ovšem platí zejména o semenech, která dozrávají na začátku podzimu, protože to ona mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Obsahuje totiž účinný silymarin, což není jedna látka, ale směs flavonoidů (silybinu, silydianinu a silychristinu).

Užitečné části: pozitivní vliv na lidské zdraví mají právě semena, která dozrávají na začátku podzimu.

Regenerace jater a další účinky

Ačkoli byly v minulosti používány k léčení listy a kořen ostropestřce mariánského, aktuálně jsou využívána především semena, v nichž je nejdůležitější účinnou látkou již zmíněný silymarin. Ten má řadu pozitivních účinků. V prvé řadě obnovuje jaterní tkán, přičemž játra jsou hlavní orgán naší detoxikace (ostropestřec ostatně patří mezi bylinky na očištění). Zdraví jater je tedy zásadně důležité, a právě silymarin dokáže výrazně pomoci v případě různých onemocnění a dalších komplikací.

Tato zajímavá látka zlepšuje průběh chronických zánětů jater, tzn. hepatitidy, která je laicky nazývána žloutenka. Dále dokáže pomoci při regeneraci poškozených jater u alkoholiků či drogově závislých, ale také při otravách léky nebo houbami (např. muchomůrky zelené). Navíc působí velmi kladně při cirhóze jater i onemocnění infekční mononukleózou a pomáhá rovněž po chemoterapii. Její užívání je navíc doporučováno i obéznějším lidem.

Silymarin má ovšem také další léčivé účinky. Kromě jater působí pozitivně rovněž na žlučník, poruchy krevního oběhu a při nízkém krevním tlaku. Ostropestřec je zároveň vhodné užívat při depresích, migréně, závratích, astmatu či alergiích. Chtělo by se tedy napsat, že se jedná takřka o zázračnou rostlinu, ač třeba není tolik známá jako jiné léčivé byliny.

Má ostropestřec mariánská nežádoucí účinky?

Ačkoli není ostropestřec mariánský občas doporučován těhotným a kojícím ženám, lidem s vysokým krevním tlakem a při závažných chorobách bez konzultace s lékařem, jinde jsou výtažky z této rostliny brány jako bezpečné i při těhotenství, u dětí i starších lidí. Pochopitelně je ovšem třeba vyřešit správné dávkování.

V jaké formě rostlinu užívat?

Zkušenosti lidí, kterým ostropestřec pomohl, hovoří o tom, že ostropestřec mariánský má nejefektivnější účinky jako drcený plod konzumovaný přímo. V této podobě obsahuje drcenina nejvyšší množství účinných látek silymarin, který se nachází v tvrdé slupce ostropestřce a regenerace  jaterních buněk je tak nejintenzivnější.

V této podobně se jednak pohodlně konzumuje, je zabezpečené dokonalé vstřebávání jeho účinných látek a zároveň zabezpečuje i druhý benefit, kterým je „peeling“ střevních stěn, čím pomáhá k přečištění trávicí soustavy. Drcený ostropestřec má neutrální, mírně hořkou chuť, někomu vzdáleně připomíná mleté oříšky.

Ostropestřec si lze pořídit formě olejů, tinktur, kapslí, tablet či jako součást různých bylinných směsí. Velmi účinný je ovšem také čaj. Jak si jej připravit? Stačí 1 čajovou lžičku rozdrcených semen zalít čtvrt litrem vody, nechat cca 10 až 20 minut odstát a scedit. Čaj z ostropestřce by se měl pít ráno na lačný žaludek, poté zhruba 30 minut před obědem a před spaním. Tento proces je nutné opakovat po několik týdnů.

Pěstování ostropestřce

Ostropestřec mariánský je původní rostlinou ve středomořské oblasti, proto mu vyhovuje teplo a slunná stanoviště, která by měla být chráněná před větrem. Rostlina navíc dává přednost hlinité, mírně vápnité půdě. Semena je vhodné vysít v dubnu, přičemž byste měli pamatovat na skutečnost, že je tato rostlina náročná na prostor. Sběr semen přitom nastává v období, kdy se na květech začne vyskytovat chmýří bílé barvy, k čemuž obvykle dochází v průběhu srpna.