Netřesk střešní byl pro své léčivé účinky využíván už ve starověkém Římě. Dnes se jedná spíše o okrasnou rostlinu, stále nám ale může pomoci s různými neduhy.
Výskyt: netřesk střešní původně pochází z horských oblastí jižní Evropy. V současné době se ovšem pěstuje na celém evropském kontinentu a rovněž v Severní Americe, kde někdy zplaňuje. V České republice se jedná o jednu z nejpěstovanějších skalniček (viz níže).
Popis a účinné látky: tato vytrvalá sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých je vysoká maximálně 20 cm. Vytváří husté porosty přízemních dužnatých listů, které mají zelenou až červenou či fialovou barvu. Jinak jsou obvejčité, dužnaté a špičaté. Rostlina může mít díky velkým růžicím listů rozměry až 60 cm. Z dospělých růžic vyrůstají s přicházejícím létem stonky, na nichž se objevují květy, které mají nejčastěji růžovou, ale také bílou nebo červenou barvu. Netřesk střešní obsahuje třísloviny, hořčiny, sacharidy, pryskyřice, slizy, vápník, kyselinu jablečnou nebo kyselinu mravenčí.
Užitečné části: používány jsou zejména listy.
Léčivé účinky netřesku střešního
Netřesk střešní byl pro své léčivé účinky využíván už ve starověkém Římě a na evropském kontinentu byl populární i nadále. Rozmačkaný list se stále občas využívá na kuří oka a bradavice, když jej stačí na několik hodin přiložit na postižené místo. Dužnina rovněž pomáhá při drobných poraněních, bodnutí hmyzem a kladně působí také na kožní záněty, stejně jako na záněty dutiny ústní a záněty středního ucha. Pozitivní vliv má i na spáleniny, opařeniny i omrzliny a otoky.
Listy netřesku střešního nemusíte používat pouze zevně, ale také vnitřně, a to ve formě nálevu (viz níže). Pokud kupříkladu trpíte infekcí v krku, zánětem průdušek anebo vás sužuje zahlenění, rovněž byste měli vsadit na tento sukulent. Ovšem pozor! V netřesku střešním jsou obsaženy i piperidinové alkaloidy, i když pouze v menším množství. Proto by jej rozhodně neměly užívat děti, stejně jako těhotné a kojící ženy. Pro ostatní je ale naprosto bezpečný.
Netřesk střešní a další využití
Dříve byly netřesku střešnímu přisuzovány i magické vlastnosti – měl prý chránit před blesky a ohněm. V současné době se kromě lidového léčitelství používá rovněž v kuchyni, a to především v Nizozemí. Mladé výhonky a listy, které jsou šťavnaté a mají nakyslou chuť, se využívají při přípravě zeleninových salátů. Netřesk střešní navíc nachází uplatnění v kosmetice, hydratuje a regeneruje pokožku. Opomenout ho ovšem nemůžeme ani jako okrasnou rostlinu.
Vrátíme-li se k léčivému a kuchyňskému využití, máme pro vás recept na nálev z netřesku střešního. Čerstvé nakrájené listy zalijete vroucí vodou a necháte zhruba 10 minut louhovat. Následně už jen scedíte a můžete pít. Kromě toho si z listů této rostlinky můžete připravit netřeskový med. Postačí vám k tomu 300 g mladých lístků, které nakrájíte nadrobno a vložíte do 500 g medu. Směs je následně nutné nechat odležet dva až tři dny, pak už ale můžete konzumovat. Musíme ovšem opět připomenout, že vnitřně by tuto rostlinu neměly konzumovat děti a těhotné a kojící ženy.
Pěstování netřesku střešního
Netřesk skalní u nás patří k nejčastěji pěstovaným skalničkám, neboť může bez problémů růst i ve škvírách, a pokud prosperuje, velmi rychle se rozrůstá. Zároveň se jedná o velmi nenáročnou rostlinu, kterou lze pěstovat jak na zahradě, tak v interiéru. Množí se řízky, odnožemi nebo ze semen. Netřesk skalní potřebuje slunná stanoviště a lehkou propustnou půdu. Nemusíte se přitom o něj nijak zvlášť starat, protože mu vyhovuje sucho, takže nepotřebuje pravidelnou zálivku. Pěstování tedy není složité.
Tip na závěr: vypěstovat si můžete rovněž dva příbuzné druhy, totiž netřesk brvitý (Sempervivum ciliosum) a netřesk Wulfenův (Sempervivum wulfenii). Z čeledi tlusticovitých si navíc lze vysít či vysadit další dvě léčivé rostlinky. Jedná se o rozchodnici růžovou a rozchodník ostrý, který sice může člověku pomoci s kožními problémy, stejně jako netřesk nicméně vnitřně škodí, a to dokonce nejen dětem a těhotným a kojícím ženám.
Napište komentář