Mydlice lékařská byla ve středověku velmi oblíbenou léčivkou, k čemuž koneckonců odkazuje i její druhový název. V současné době se ovšem její využívání nedoporučuje.
Výskyt: mydlice lékařská roste po celé Evropě včetně České republiky, vyskytuje se ale také v Asii až po Dálný východ a nalézt ji lze i v Severní a Jižní Americe. Jedná se tedy o široce rozšířenou bylinku.
Popis a účinné látky: jde o rostlinu z čeledi hvozdíkovitých, která dorůstá do výšky kolem půl metru. Listy jsou eliptické, podlouhlé, zašpičatělé, přisedlé a vstřícné. Bílé či růžové květy se objevují od června do října. Plodem jsou vejcovité kulovité tobolky. Mydlice lékařská obsahuje především saponiny, které při styku s vodou pění. Vyskytují se v ní ovšem i další účinné látky.
Užitečné části: používána byla celá rostlina, dnes se však od jejího užívání výrazně upustilo.
Léčivé účinky mydlice lékařské
Mydlice lékařská byla ve středověku velmi oblíbenou léčivkou, k čemuž koneckonců odkazuje i její druhový název. V současné době je však oddenek rostliny považovaný za jedovatý, takže se vnitřní použití nedoporučuje, minimálně ne bez konzultace s lékařem. Ve větších dávkách může být mydlice pro člověka poměrně nebezpečná, neboť způsobuje ochrnutí svalstva. Přesto je stále využívána na Středním východě, a to k řešení různých neduhů, která člověka mohou postihnout.
Mydlice lékařská nacházela a někdy stále nachází uplatnění pro odstranění hlenů z průdušek, navíc podporuje tvorbu moči a potu a působí proti bakteriím a plísním. Zároveň má údajně schopnost pročišťovat. Díky výše zmíněnému riziku je však dnes bylinka používána především zevně, a to proti různým kožním potížím, jakými jsou ekzémy, akné či lupénka. Dokonce se využívá i proti příznakům pohlavních chorob. Zároveň kladně účinkuje na vlasy, kterým dokáže pomoci s regenerací, i proto se občas přidává do šampónů.
Další uplatnění mydlice lékařské
Jak už jsme zmínili, obsažené saponiny při styku s vodou pění. Proto se mydlice lékařská v dřívějších dobách používala k výrobě čisticího prostředku. Vzhledem k tomu, že byla také využívána na místo mýdla, dostala i svůj rodový název. Bylinka nachází uplatnění rovněž v kuchyni. Květy se přidávají do ovocných či zeleninových salátů, kořen zase někdy bývá součástí chalvy, tzn. jedné z nejstarších orientálních cukrovinek. Mydlice se navíc pěstuje jako okrasná rostlina.
Pokud byste chtěli tuto bylinku vyzkoušet, přinášíme vám jednoduchý recept na odvar z mydlice lékařské. Vyzkoušet jej lze na omytí celého těla, přičemž nálev může pomoci s výše zmíněnými neduhy. Mydlici stačí nakrájet na kousky, jednotlivé části vložíte do hrnce a zalijete horkou vodou. Následně necháte zhruba 20 louhovat, na závěr už jen přecedíte a můžete použít.
Pěstování mydlice lékařské
Mydlice lékařská v České republice roste od nížin po podhorské oblasti. Přesto si ji můžete také jednoduše vypěstovat. Semena rostliny se na jaře vysévají do volné půdy, která by měla být optimálně písčitá, hlinitá a výživná. Od konce podzimu do časného jara se mydlice lékařská může množit podzemními oddenky. Bylince vyhovuje plné slunce až polostín a má vyšší nároky na vlhkost. Po odkvětu byste měli rostlinu seříznout, neboť potom může vykvést i podruhé.
Tip na závěr: kromě mydlice lékařské je do čeledi hvozdíkovitých botaniky řazen rovněž šater latnatý. I tato bylinka obsahuje především saponiny a pro své léčivé účinky se využívala především v dřívějších dobách. Dnes už ovšem nachází uplatnění především při aranžování květin.
Fotogalerie:
Napište komentář