Lobelka příjičná je bylinka, která byla v minulosti používána při léčbě syfilidy, o čemž vypovídá už její druhový název. Jak se ale používá dnes?
Výskyt: lobelka příjičná je rozšířená výhradně na východě Severní Ameriky. Na jihu se vyskytuje až do Louisiany, na severu zasahuje až do jihovýchodní Kanady. V Evropě tedy neroste. Na „Starém“ kontinentu se ostatně objevují pouze dva druhy lobelky, z nichž se ani jeden nevyskytuje v České republice.
Popis a účinné látky: výška bylinky z čeledi zvonkovitých se pohybuje mezi 50 až 150 cm. Lodyha je přímá a listy jsou střídavé, přisedlé, podlouhle eliptické až úzce vejčité. Hroznovité květenství je tvořeno modrými květy, které se objevují od července do října. Plodem jsou tobolky. Lobelka příjičná obsahuje především účinné alkaloidy, které ovšem mohou účinkovat i dosti negativně.
Užitečné části: dříve byl využíván kořen lobelky.
Lobelia siphilitica a účinky na zdraví
Jak napovídá latinský druhový název, tento druh lobelky byl v minulosti používán při léčbě syfilidy, tedy chronického onemocnění způsobenou bakterií Treponema pallidum, která je přenášena především pohlavním stykem. K této funkci ostatně odkazuje i český druhový název, protože syfilis se v češtině nazývá rovněž příjice, a to podle staroslovanské bohyně lásky Prije.
Lobelka příjičná obsahuje alkaloid lobelin, který stimuluje dýchací centrum, přičemž ve větším množství může způsobit dávení. Jeho účinky jsou podobné nikotinu. Tato látka může ale ve vyšších dávkách způsobovat i otravy a v důsledku toho také kóma. V současné době se tedy rostlina v lidovém léčitelství již prakticky nepoužívá. I syfilida už se ostatně drahně let léčí zcela jinými prostředky.
Ekologie a taxony lobelky příjičné
Lobelka příjičná roste především na vlhkých a mokrých místech, ve volné přírodě se tedy vyskytuje v bažinách, mokřadech, při březích vodních toků, ale také v příkopech kolem cest. Existují přitom hned tři vnitrodruhové taxony, z nichž je zřejmě nejznámější „Alba“. Tento kultivar dorůstá pouze do výšky 60 cm a nedisponuje modrými, ale bílými květy.
Lobelka příjičná a pěstování
Lobelka příjičná patří díky pěkným sytě modrým květům mezi okrasné rostliny. Jedná se přitom o vodomilnou bylinu (viz výše), takže ji lze vysadit v okolí jezírek. Vyhovují jí vlhké a humózní půdy, které musí být propustné a ideálně nepřemokřené. Lobelka prosperuje především na slunných stanovištích a vyžaduje pravidelnou zálivku. Vhodné je přihnojování tekutými hnojivy. Rostlina sice může odolat mrazům do -23 °C, přesto se ji v našich podmínkách doporučuje na zimu uklízet.
Upozorňujeme: lobelka příjičná není jedinou bylinkou, která se dříve používala k léčení zdravotních neduhů, dnes už se ovšem vzhledem k významným rizikům využívat příliš nedoporučuje. Mezi další takové rostlinky patří např. náprstník červený nebo mandragora lékařská. Látky z obou jsou ovšem používány ve farmakologickém průmyslu, protože kladně účinkují na srdeční činnost, resp. proti rakovinnému bujení.
Fotogalerie:
Napište komentář