Lékořice: skvělá bylinka zejména při problémech s dýchacími cestami

Užívání lékořice je doporučováno zejména při problémech s dýchacími cestami. Díky svým vlastnostem totiž dokáže pomoci při takových těžkostech jako kašel či zahlenění.

Výskyt: používání této rostliny se datuje do dávné historie. Předpokládá se, že pochází z východního Středomoří, odkud došlo ke značnému rozšíření. V našich luzích a hájích se pěstuje zhruba od 16. století a ojediněle i zplaňuje. V Evropě aktuálně roste pět druhů této bylinky, přičemž nejpoužívanější je lékořice lysá. (Glycyrrhiza glabra). Pro pěstování lékořice jsou doporučovány dobře propustné půdy a dostatek slunce (viz níže).

Popis a účinné látky: rostlina patří do čeledi bobovitých, kam patří i luštěniny jako hrách nebo cizrna. Jde o 1 až 2 metry vysokou vytrvalou bylinu, která má silný stonek a dlouhé kořeny. Listy jsou lichozpeřené, lístky vejčité a na rubu lepkavé. Modrofialové květy jsou uspořádány v dlouze stopkaté úžlabní klasy. Plodem je lysý lusk červenohnědé barvy. Rostlina kvete zhruba od června do srpna. Účinnými látkami jsou škrob, saponiny, sacharidy, glykosidy, těkavé silice apod.

Užitečné části: využíván je kořen lékořice, který je sbírán na podzim.

Účinky lékořice lysé na lidský organismus

Užívání lékořice je doporučováno zejména při problémech s dýchacími cestami. Díky svým vlastnostem totiž dokáže pomoci při takových těžkostech jako kašel či zahlenění. Velmi dobře ovšem působí i při zažíváních potížích, tedy při zácpě, nadýmáni, žaludečních vředech apod. Lékořice umí pomoci také v případě komplikací s různými záněty. Navíc působí antisepticky, močopudně, dokáže rozpouštět močové kameny a pomáhá při kožních problémech.

Lékořici lysou lze doporučit i pro úpravu látkové výměny a k posílení imunity, neboť pozitivně působí na činnost imunitního systému, který je důležitý pro obranyschopnost organismu. Tato bylinka je ovšem vhodná i při ryze ženských problémech, a to zejména při menstruačních a klimakterických potížích, neboť má hormonální účinky. Podporuje ale také činnost nadledvinek, má regenerující vlivy na slinivku, snižuje hladinu cholesterolu a umí pomoci i při rozmanitých alergiích.

Pozor na nežádoucí účinky: rozhodně není doporučována nadměrná konzumace této bylinky. Kromě problémů jako bolest hlavy či nevolnost totiž může mít lékořice negativní vliv na játra, ledviny, kardiovaskulární systém a způsobovat otoky nebo hypertenzi. To mimo jiné znamená, že by ji obecně neměli používat lidé s vysokým krevním tlakem.

Recepty z lékořice lysé

Lékořice je populární v kuchyni, a to na severu Evropy, ale také v Egyptě nebo některých zemích východní Asie (Japonsko, Čína). Z této bylinky se kupříkladu vyrábí pendreky, tedy cukrovinky, které jsou velmi oblíbené u dětí. Připravit si z ní ale můžete také čaj, přičemž bývá součástí i některých čajových směsí. Používá se i pří výrobě některých alkoholických nápojů. Bývá tedy součástí likérů, jako je např. Fernet, ale také Ouzo (řecký národní nápoj) nebo Rakije (pití oblíbené na jihovýchodě Evropy). Pokud chcete sami rostlinu využít, máme pro vás recepty.

• Čaj z lékořice: zhruba půl lžičky drceného kořene lékořice zalijete cca 3 dcl vroucí vody. Poté necháte čtvrt hodiny louhovat a scedíte. To je vše, po vychladnutí můžete pít.
• Lékořicový pendrek: doma si můžete snadno vyrobit i známou cukrovinku. Stačí oloupat, nakrájet a rozmixovat usušený kořen. Následně jej dáte vařit v menším množství vody a budete pokračovat do doby, kdy bude hmota v hrnci hustá a hnědočerná. Pak už jen stačí nalít směs do formy, nechat ztuhnout, zředit horkou vodu a nalít do formiček.

Pěstování lékořice lysé

Jak už jsme zmínili výše, lékořice potřebuje ke svému růstu slunné stanoviště, stejně jako dostatek vláhy. K tomu, aby bylinka prosperovala, je potřeba rovněž písčitý a výživný substrát, který by měl být ideálně obohacen o humus. Jedná se ovšem o teplomilnou rostlinu, která nemá ráda mrazivé počasí. Kořeny se sklízejí jednou za tři roky. V roce sklizně se přitom doporučuje zaštipovat květní pupeny, neboť pak do květu nebude přecházet sladkost, ale zůstane právě v kořenech. Při následném využití v kuchyni tedy bude mnohem vhodnější.