Krušina olšová je strom, jehož kůra má zajímavé léčivé účinky. Musíme nicméně předeslat, že byste ji v žádném případě neměli používat čerstvou. Důsledkem by totiž mohly být nepříjemné zažívací potíže.
Výskyt: rostlina se přirozeně vyskytuje v Eurasii a v severní Africe. V 19. století byla také importována do Severní Ameriky, kde se rozšířila do volné přírody. Na mnoha místech světa se rovněž pěstuje.
Popis a účinné látky: krušina olšová je keř či nízký strom, který dorůstá do výšky 6 m. Botanicky je řazena do čeledi řešetlákovitých. Listy jsou střídavé, vejčité a s krátkým řapíkem. Květy mají zelenavou barvu a objevují se od května do června. Plodem jsou tmavé peckovice. Z účinných látek jmenujme třísloviny, glykosidy, flavonoidy, saponiny a hořčiny.
Užitečné části: používána je zejména kůra, v minulosti ale občas nacházely uplatnění také plody.
Kůra krušiny olšové je léčivá, ale může i uškodit
Kůra krušiny olšové má zajímavé léčivé účinky. Musíme nicméně předeslat, že byste ji v žádném případě neměli používat čerstvou. Je totiž silně dráždivá a může vyvolávat nevolnost a zvracení. Kůra se tedy nejprve musí usušit a pak 1 rok (!) skladovat, ačkoli se někdy uvádí, že ji stačí několik hodin zahřívat na teplotu 80 až 100 °C. Ani pak by se ovšem neměla užívat ve velkém množství a dlouhodobě, protože by se mohly objevit zažívací obtíže a další komplikace. Krušina olšová tedy není rozhodně vhodná pro těhotné a kojící ženy.
Krušina olšová je každopádně používána především pro své projímavé účinky (ty mají ostatně i plody), takže uplatnění nachází při potížích s vyprazdňováním, tedy se zácpou. Podílí se i na detoxikaci organismu, posílení tlustého střeva a snižování tělesné hmotnosti. Léčivé účinky má navíc i při zevním použití. Dlouhodobě se používá k léčbě hemoroidů a účinně pomáhá i se špatně se hojícími ranami. I přes výše uvedená úskalí se tedy v každém případě jedná o zajímavou léčivku.
Jak krušinu olšovou využít?
Kůru byste měli sbírat z mladých větviček, a to ideálně zjara před dobou květu, tzn. od března do května. Před samotným sloupnutím je vhodné větve nejprve uříznout. Následně byste měli kůru ze zjevných důvodů uvedených výše usušit při teplotě do 40 °C a pak rok skladovat. Budete-li si chtít být jisti, zda už je kůra vhodná k použití, můžete na ni kápnout čpavek. Dojde-li ke zbarvení dočervena, je vhodná k využití. Následně si z ní můžete připravit kupříkladu čaj.
Jestliže si jste jisti, že tuto rostlinou medicínu můžete použít, zkusit lze recept na čaj z kůry krušiny olšové. Zhruba 1 g kůry zalijete 150 ml vroucí vody a necháte několik minut louhovat. Získáte tak čaj proti zácpě. Měli byste jej ovšem pít pouze jednou denně, a to max. 2,5 g. Navíc není vhodné užívání více než týden, rozhodně ne déle než 10 dní! Pokud budete postupovat obezřetně, kůra vám může pomoci s některými neduhy. Raději však její použití konzultujte s lékařem.
Upozorňujeme: jak už jsme uvedli výše, v minulosti byly používány také plody krušiny. Ty mají rovněž projímavé účinky, v tomto případě ovšem ještě několikanásobně vyšší. Nejsou přitom chutné, bývají tvrdé a vyvolávají silný průjem a zvracení. Jejich použití se tedy rozhodně vyvarujte.
Krušina olšová a pěstování
Krušina olšová patří mezi léčivky, které si lze také vypěstovat, neboť se může stát zajímavou součástí zahrady, případně ji lze pěstovat na balkonech či terasách v květináči. Této dřevině v každém případě vyhovují slunná stanoviště, ovšem nevadí ji ani polostín. Krušina si potrpí také na vlhkou, humózní a dobře propustnou půdu, které je pouze mírně kyselá. Venku ji můžete nechat celoročně, neboť je vysoce odolná proti nízkým teplotám, jež mohou dosahovat až -40 °C.
Tip na závěr: krušina olšová se v dřívějších dobách používala jako levnější alternativa rebarbory. Z rostlinek řazených do čeledi řešetlákovitých bychom ovšem spíše doporučovali vyzkoušet cicimek čínský, na kterém rostou zdravé plody zvané jujuba. Ty mohou rovněž pomoci s trávicími potížemi, nemají ovšem žádné negativní vlastnosti.
Napište komentář