Kozlík lékařský byl odedávna užíván zejména v souvislosti s jeho zklidňujícími účinky. Kladný vliv má ale také na různé neduhy.
Výskyt: kozlík lékařský se vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. V našich podmínkách roste zejména v nižších polohách, a to na vlhkých loukách, při okrajích lesů a v příkopech. Samozřejmě je ale také pěstován (viz níže).
Popis a účinné látky: rostlina spadá do čeledi kozlíkovitých. Jde o vytrvalou bylinu se silně aromatickým oddenkem, jež může dorůstat až do výšky dvou metrů. Lodyha je přímá a zbrázděná a její listy jsou lichozpeřené, řapíkaté a složené hlavně ze sedmi až devíti párů lístků. Ty jsou kopinaté, u spodních listů zubaté. Květy jsou bledě růžové (někdy i bílé), nálevkovité a vonné. Plodem jsou kopinaté, lysé nažky. Kozlík kvete od června do srpna, a to nejčastěji v červenci. Klíčovou účinnou látkou je silice, zmínit ovšem musíme rovněž alkaloidy či třísloviny.
Užitečné části: používána je téměř výhradně podzemní část (oddenek s kořeny). Ke sklizni přitom dochází ve druhém roce od výsevu.
Žádoucí účinky kozlíku lékařského
Kozlík lékařský byl již v dávných dobách užíván zejména v souvislosti s jeho zklidňujícími účinky. A dnes se na tom nic nemění. Působí totiž kladně při nervových problémech, uklidňuje tedy při hysterii, depresích, ale také při běžné nervozitě, stresu či nespavosti. Z hlediska těchto účinků jsou často používány tzv. valeriánské kapky (příprava viz níže). Kozlík zároveň dokáže pomoci při bušení srdce, bolestech hlavy či slabosti nohou.
Kromě zklidňujících účinků je často doporučován ženám v průběhu silného menstruačního krvácení či v období klimakteria, ale slouží rovněž jako prevence mrtvice. Pozitivní vliv má také na nejrůznější problémy s očima. Tato bylinka tedy člověku skutečně může být nápomocna při rozličných potížích. Někdy jsou ovšem zmiňovány také nežádoucí účinky. Je se tedy třeba jeho užívání obávat?
Nežádoucí účinky kozlíku lékařského
Při správném užívání jsou vedlejší účinky minimální. Kozlík ale může při předávkování či příliš dlouhém užívání fungovat přesně opačně, než si jeho uživatel přeje. Pak totiž způsobuje bolesti hlavy, žaludeční potíže, poruchy srdeční činnosti, podráždění, nespavost apod. Kozlík lékařský byste tedy neměli užívat déle než čtyři týdny, neboť takto by neměl nastat jakýkoli problém.
Mohlo by vás zajímat: jako nežádoucí účinek kozlíku lékařského lze zmínit i skutečnost, že stejně jako šanta kočičí nesmírně přitahuje kočky. Pokud jej tedy sami pěstujete, může ze strany vašeho mazlíčka dojít k poničení. Na druhou stranu lze sušený kozlík využít pro výrobu hraček pro kočky, takže bylinka nemusí být prospěšná pouze lidem.
Kozlík lékařský – recepty
Domácí valeriánské kapky z kozlíku lékařského: sušený nebo čerstvý kořen jednoduše omyjete, nakrájíte a naložíte do alkoholu (např. do vodky) v poměru jeden díl kozlíku na pět dílů alkoholu. Následně uzavřete nádobu a necháte dva týdny na chladnějším místě s tím, že je vhodné nálev denně protřepat. Po uplynutí této doby směs už jen prolisujete a můžete ji užívat (cca 20 kapek třikrát denně). Uvidíte, že oproti klasickým práškům na spaní vás nebude obtěžovat ranní otupělost. Valeriánské kapky však nejsou doporučovány dětem a těhotným i kojícím ženám a navíc si musíte dát pozor na přílišné a dlouhodobé užívání (viz výše).
Pěstování kozlíku lékařského
Pokud byste si chtěli tuto účinnou bylinku vypěstovat, semena lze vysít od srpna do září, nicméně můžete si je také předpěstovat a až poté vysadit do venkovního prostředí. Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, takže českou zimu obvykle přežije bez větších obtíží. Kozlík lékařský vyžaduje slunné či polostinné stanoviště a prosperovat bude především v hlinitopísčité půdě, která by měla být propustná, humózní a neustále vlhká. Semena se přitom vysávají na povrch substrátu (cca 30 cm od sebe) a ke klíčení dochází za jeden až tři týdny.
Upozorňujeme: pokud nechcete tuto bylinku pěstovat, v současné době si je možné bez větších problémů pořídit sušený kořen, ale také spoustu produktů, které kozlík obsahují, a to včetně kapek.
Napište komentář