Kozinec blanitý je léčivá rostlina, která je vysoce ceněná v tradiční čínské medicíně. Aktuální výzkumy navíc ukazují, že tomu tak je zcela po právu.
Výskyt: tato bylinka je rozšířena především ve Střední a Východní Asii, ale vyskytuje se také v Evropě. V České republice se ovšem vyskytuje především kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos).
Popis a účinné látky: kozinec blanitý je rostlina z čeledi bobovitých, která může dorůstat až do výšky jednoho metru. Na jejím hranatém stonku se objevují lichozpeřené listy a žluté květy, které rostou v hroznech. Lusky jsou kožovité a obsahují černá semena ledvinovitého tvaru. Bylinka disponuje také až 150 cm dlouhým kořenem, který obsahuje saponiny, flavonoidy, polysacharidy a astragalosidy, jež jsou typické pro tento rod rostlin (viz latinský rodový název).
Užitečné části: využívána bývá právě kořen, ale také další části rostliny.
Kozinec blanitý a léčivé účinky
Kozinec blanitý je v tradiční čínské medicíně využíván už po tisíce let, a to především pro podporu imunity. Velmi pozitivně totiž působí na obranyschopnost organismu, což je v současné době podstatná vlastnost. Jedná se o účinný adaptogen, takže pomáhá zvyšovat odolnosti proti fyzické i psychické zátěži, a to včetně stresu, který má mj. neblahý vliv právě na imunitní systém.
Kozinec blanitý má také antioxidační vlastnosti, takže působí proti volným radikálům a pozitivně účinkuje rovněž na kardiovaskulární soustavu, když např. normalizuje krevní tlak či krevní oběh. Navíc má kladný vliv na močový měchýř a ledviny a ženám může pomoci v období menstruace. Rostlina se dokonce používá i u lidí s HIV, stejně jako u pacientů po radiologii či chemoterapii.
Kozinec blanitý v kuchyni
Kořen kozince blanitého můžete použít k přípravě čaje nebo tinktury, ale pořídit si jej lze také ve formě kapslí. Uplatnění nicméně nachází i při přípravě pokrmů. Vysušený kořen je možné nakrájet a přidat jej do polévek. Ve své původní domovině je rostlina rovněž používána při přípravě rybích či drůbežích jídel, ale také při přípravě fazolí nebo rýže, která zde patří k nejpoužívanějším pokrmům.
Pokud by vás zajímaly účinky této bylinky, příprava tinktury z kozince blanitého není nijak složitá. Využít při ní nemusíte kořen, ale pupeny. Ty zalijete nálevem, který bude tvořit 40% alkohol a glycerin, a to v poměru 1:1. Následně necháte nějakou dobu louhovat a máte hotovo. Tato tinktura se obvykle používá jako adaptogen, který vám může pomoci kupříkladu v náročnějších obdobích.
Pěstování kozince blanitého
Kozinec blanitý lze pěstovat i v našich podmínkách, přičemž se nejedná o náročnou rostlinu, neboť nevyžaduje žádné zvláštní podmínky. Nejvíce jí vyhovují spíše lehčí půdy, které by měly být mírně kyselé. Pěstuje se ze semen, protože existuje větší šance, že se prosadí oproti sazenicím. Kořen se sklízí v průběhu podzimních měsíců, a to v době, kdy se začnou objevovat první mrazíky.
Upozorňujeme: do čeledi bobovitých patří i další zajímavé bylinky jako např. tolice vojtěška nebo jestřabina lékařská. Nejznámějšími zástupci jsou však zřejmě luštěniny, tedy hrách, cizrna atd. Musíme ovšem doplnit, že největším rodem, co se počtu zástupců týče, je právě kozinec.
Napište komentář