Kapusta u nás nemá příliš dobrou pověst, a to především díky školním jídelnám. Jenže tato zelenina může chutnat skvěle a navíc je prospěšná i pro naše zdraví.
Výskyt: kapusta byla zřejmě původně pěstována v oblastech u Středozemního moře. Jako kulturní rostlina byla ostatně využívána již starověkými Egypťany. Používala se ale i nadále a hojně se rozšířila především v novověku (nejvíce se pěstuje v Evropě).
Popis a účinné látky: kapusta neboli brukev je rod rostlin z čeledi brukvovitých, pod který spadá více druhů dvouleté košťálové zeleniny. Známá je především hlávková, růžičková a kadeřavá kapusta. Jedná se o zeleninu se ztloustlou lodyhou (tzv. košťál) a listy, které se sice liší tvarem, velikostí i povrchem. Vesměs ale všechny druhy vypadají podobně. Z účinných látek musíme jmenovat vitamíny (beta-karoten, B-komplex, C, E a K), minerály (především vápník, ale také draslík, železo, sodík a hořčík), vlákninu a chlorofyl, tedy rostlinná varianta hemoglobinu (krevní barvivo), která je rovněž prospěšná pro naše zdraví.
Užitečné části: používány jsou listy.
Léčivé účinky kapusty
Kapusta je zdraví prospěšná, když podle některých zdrojů obsahuje nejvíce vápníku ze všech druhů zeleniny, podporuje tedy kosti a zuby. To ale nejsou ani zdaleka jediné pozitivní účinky, které jsou kapustě přičítány. Kladně např. působí na trávicí soustavu, přičemž bývá doporučována při problémech se žaludkem či střevy. Dokonce se často hovoří o tom, že se jedná o vhodnou prevenci rakoviny žaludku i tenkého a tlustého střeva, což je rozhodně velmi zajímavá vlastnost.
Kapusta dále může pomoci i osobám, které sužuje vysoký cholesterol. Příznivý vliv má též na tvorbu červených krvinek a pozitivně ovlivňuje rovněž činnost jater. Tato košťálová zelenina bývá dávána do souvislosti se zvýšením imunity, takže má kladný vliv na obranyschopnost organismu. A někdy se hovoří i o pomoc při potížích s ekzémy. Je ale třeba doplnit, že nadýmá. Tuto vlastnost však můžete snížit, použijete-li při její přípravě určité suroviny (kmín, koriandr, zázvor, mořské řasy apod.).
Jak využít kapustu v kuchyni?
Kapusta u nás nemá příliš dobrou pověst, a to především díky školním jídelnám, v nichž skutečně nechutnala právě nejlépe. Pokud se ale umí připravit, chutná úplně jinak. Musíme ale předeslat, že tato zelenina skutečně potřebuje tepelnou úpravu, neboť syrová ke konzumaci příliš vhodná není. V každém případě může skvěle fungovat jako příloha, např. ve formě kapustového zelí. Růžičkovou kapustu si lze kupříkladu uvařit a zlehka orestovat, přičemž velmi dobré jsou i kapustové karbanátky. Navíc se jedná o vhodnou ingredienci do salátů.
Pokud jste jej ještě nevyzkoušeli, máme pro vás recept na kapustové zelí. Na olej dáte orestovat větší cibuli a třetinu lžičky římského kmínu. Následně dosypete 1 a půl lžíce cukru a necháte zkaramelizovat, ovšem za stálého míchání. Pak přidáte 3 stroužky rozdrceného česneku a nadrobno nasekané listy kapusty. Podlijete vodou, dochutíte (sůl, sladká paprika, černé koření dle chuti) a už jen necháte zhruba půl hodiny vařit na mírném ohni do změknutí.
Kapusta patří mezi odolné rostliny
Kapusta patří mezi vytrvalou zeleninu. Růžičkovou odrůdu můžete dokonce pěstovat i v zimě, neboť snáší teploty až do -15 °C. Přesto se většinou preferuje skleník. Každopádně je pěstována buď ze setby, anebo ze sazenic. Vyhovují jí přitom vlhčí a středně těžké půdy. Kapusta vyžaduje včasné okopání a pravidelnou závlahu, přičemž byste ji měli přihnojovat. Pokud bude prosperovat, v prvním roce růstu se objeví listová část, ve druhém pak květní stonek, na kterém se časem vytvoří semena.
Tip na závěr: velmi zdravá je i další listová zelenina, a to především díky obsahu vlákniny, tedy významné složky potravy, která je důležitá pro správnou funkci trávicí soustavy. Proto do svého jídelníčku pravidelně zařaďte nejen kapustu, ale třeba také rukolu či špenát, který naopak není tak bohatý na železo, jak se vědci (a Pepek námořník) původně domnívali.
Napište komentář