Jirnice modrá u nás patří mezi méně známé rostliny, a to i díky skutečnosti, že z volné přírody postupně mizí. Přesto se jedná o účinnou léčivku.
Výskyt: jirnice modrá je rostlinka, která roste především v Evropě. Na „Starém“ kontinentu se vyskytuje zejména v jeho severní polovině, a to včetně Sibiře a Islandu. Díky člověku se ovšem dostala i do Severní Ameriky, kde má v některých oblastech rovněž optimální podmínky k růstu.
Popis a účinné látky: tato bylinka z čeledi jirnicovitých může dorůstat až do výšky 80 cm, ačkoli někdy bývá i výrazně nižší. Má přímou lodyhu, která je ve vyšších částech žláznatě chlupatá. Její listy jsou dlouhé a lichozpeřené, mají řapíky a směrem vzhůru se zkracují. Květy jsou oboupohlavné, opylovány jsou pylem z cizího květu přineseného především včelami přilétajícími pro nektar. Jak napovídá druhový název, rostlinka disponuje modrými květy, mohou být ovšem i fialové a ojediněle také bílé. Plodem je trojpouzdrá tobolka s mnoha semeny. Jirnice modrá obsahuje silici, mnoho ve vodě dobře rozpustných saponinů, ale také slizové látky nebo třísloviny.
Užitečné části: pro léčebné účinky je využíván kořen a kvetoucí nať, v nichž se soustředí účinné látky.
Léčivé účinky jirnice modré
Jirnice modrá patří mezi léčivé byliny. Abyste její účinky využili opravdu kompletně, kořen je vhodné sbírat z počátku jara, a nať v době květu, tzn. od července do září. Musíme ovšem doplnit, že se rostlina jako léčivka užívala především v dřívějších dobách. Aktuálně se totiž u nás ve volné přírodě vyskytuje poměrně vzácně a zároveň se nejedná ani o nejpěstovanější rostlinu českých zahrad, takže nejde o příliš známou bylinku.
Jirnice modrá byla v každém případě v minulosti využívána k různým účelům, neboť směs účinných látek, o nichž jsme se zmínili výše, zajišťuje široké spektrum působení. Kladný vliv má např. na trávicí soustavu, když pomáhá při žaludečních vředech, případně při vředových chorobách tlustého střeva nebo dvanácterníku. V těchto případech může skutečně pomoci.
Kořen a kvetoucí nať jirnice modré byly využívány i při nemocech dýchacích cest, a to např. při chorobách průdušek. Doporučovány byly rovněž pro své sedativní účinky, takže uplatnění nacházely ve stresových obdobích nebo při zvýšené nervozitě. Používaly se tedy i proti nespavosti, neboť dokázaly zlepšovat spánek. Všechny tyto účinky lze samozřejmě využít i v současném světě.
Využití jirnice modré
Jirnici modrou, resp. výše zmíněné části rostliny je doporučováno používat třikrát denně, a to vždy po jídle. Připravit si z nich můžete odvar. Na šálek vody je vhodné použít jednu čajovou lžičku sekané natě, případně rozmělněného kořenu. Ať už zvolíte jakoukoli část, vložte ji do studené vody, kterou přivedete k varu, necháte zhruba pět minut vařit a následně už jen ponecháte zhruba čtvrt hodiny louhovat.
Tuto bylinku lze používat rovněž s dalšími rostlinkami, které mají uklidňující účinky. Využít ji tak můžete i v kombinaci s kořenem kozlíku, natí meduňky nebo mučenky, květem levandule, případně s chmelovými šisticemi. Připravit si tak můžete nálev, jenž bude opravdu velmi účinný ve stresových obdobích, které jsou nedílnou součástí moderní společnosti.
Růst a pěstování jirnice modré
Jak je patrné z úvodu našeho článku, jirnice modrá je rostlina, které nevadí nižší tepoty a dokonce je označována za mrazuvzdornou. Není tedy divu, že v České republice je původní rostlinou na Šumavě a v jejím okolí. Na druhou stranu se (nejen) u nás stává stále vzácnější, takže je řazena k málo se vyskytujícím a silně ohroženým druhům. Proto se jedná o chráněnou rostlinu, kterou byste ve volné přírodě rozhodně trhat neměli.
Jirnici modrou si nicméně můžete vypěstovat na zahradě, neboť i s odhlédnutím od jejich léčivých účinků se stále jedná o pěknou okrasnou rostlinu, a to především díky sytě modrým květům. Výraznou strukturou však zaujmou i listy. Výsev se dělá od března do června do truhlíků, pak se přepikýruje a později sází ve vzdálenosti cca 25 × 25cm. Doporučováno je lehce pokrýt zeminou, které je vhodné udržovat vlhkou.
Fotogalerie:
Jirnice modrá
Napište komentář