Jalovec obecný, resp. jeho plody nám mohou v lecčem pomoci, měli bychom si však dát pozor na jejich přílišnou konzumaci.
Výskyt: jalovec obecný se vyskytuje v mnoha částech Evropy a Asie, a to od nížin po horské oblasti. Roste tedy i ve volné přírodě České republiky, zařazen je ovšem mezi ohrožené druhy (kategorie C3). Zákonem však na druhou stranu chráněn není.
Popis a účinné látky: tento stálezelený keř či menší strom z čeledi cypřišovitých obvykle není příliš vysoký, nicméně v některých případech může mít až 10 m. Jehlice v trojčetných přeslenech mají modrozelenou barvu a na spodu bílý pruh. Jalovec kvete v březnu a dubnu. Ač jeho plody připomínají bobule, ve skutečnosti jde o šišky v dužnatém obalu (tzv. jalovčinky). Ty také obsahují účinné látky jako silice, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, vitamin C, draslík anebo pryskyřice.
Užitečné části: využívány jsou právě plody nazývané jalovčinky.
Jak nám mohou plody jalovce obecného pomoci?
Jalovčinky mají zajímavé léčivé účinky, pro které byly v minulosti často sbírány. Hojně se hovoří o jejich silných dezinfekčních vlastnostech, a to především při zánětu močových cest. Účinkují i při bolestech svalů a kloubů, kladně působí na trávení (hlavně na plynatost) a bolesti žaludky. Doporučovány jsou rovněž při křečích a revmatických bolestech a mluví se i o podpoře účinků léků, které snižují hladinu krevního cukru. Kromě toho dokážou působit proti viru oparu.
Plody jalovce obecného tedy mohou člověku v lecčem pomoci. Na jejich přílišnou konzumaci byste si ovšem měli dát pozor. Zatímco se o jejich mírné jedovatosti mluví jen občas, vyšší dávky určitě působí negativně především na ledviny, které mohou podráždit. Navíc někdy způsobují i podráždění kůže. Vzhledem k tomu byste je neměli konzumovat déle než 14 dní a rozhodně nejsou doporučovány lidem s onemocněním ledvin, dětem, stejně jako těhotným a kojícím ženám.
Jalovčinky mají pestré využití
Existuje mnoho způsobů, jak se jalovčinky využívají. Uplatnění nacházejí při výrobě kosmetiky, esenciálních olejů či tinktur. V dřívějších dobách nacházely uplatnění také jako antikoncepce, když se měli rozetřít na penisu nebo v pochvě. Člověkem je navíc využíváno i dřevo a jehlice jalovce. Společně s jalovčinkami slouží např. k vykuřování, případně se používají v aromaterapii. Hovoří se totiž o zajímavých antiseptických účincích, působí tedy protimikrobiálně.
Pokud byste chtěli tyto přírodní pomocníky využít zevně, připravit si lze jalovcovou mast vhodnou např. na revma. Zhruba 50 g jalovčinek rozmačkejte a přidejte ke 100 g vepřového sádla (bez soli) vařenému na mírném ohni. Po prohřátí odstavte, nechte jeden den macerovat, poté znovu rozehřejte a přeceďte (např. přes jemné plátýnko). Následně přidejte 10 g včelího vosku, do třetice zahřejte a přidat můžete i esenciální oleje. Až se vosk rozpustí, máte hotovo.
Jalovec v kuchyni
Jalovčinky díky své silné chuti, která je kořenitá a hořce nasládlá, bývají v menším množství používány v kuchyni, a to např. k dochucení masa (zejména zvěřiny). Využít je však můžete i při přípravě omáček, marinád nebo nádivek. Především se z nich ale vyrábějí různé nápoje. Velmi populární je jalovcové víno. Stačí zhruba dvě lžíce drcených jalovčinek zalít litrem červeného vína a za pravidelného protřepávání nechat dva týdny luhovat. Následně přecedit a ponechat ve sklenici na chladném místě. Vzhledem k výše uvedeným důvodům však raději konzumujte střídmě.
V minulosti byla velmi populární rovněž jalovcová pálenka a bobulce jalovce jsou také základem borovičky. Slovensky je ostatně jalovec borievka. Jalovčinky se navíc francouzsky řeknou genièvre, z čehož je odvozen název gin. Používají se tedy i při přípravě tohoto populárního alkoholického nápoje. Pokud alkoholu příliš neholdujete, připravit si můžete také jalovcový čaj, když dvě až tři rozdrcené jalovčinky zalijete 250 ml vroucí vody a necháte cca pět minut louhovat. Pak už jen scedíte a můžete pít (postačí jeden šálek denně, nekonzumujte však déle než 14 dní).
Upozorňujeme: podle našeho receptu si můžete připravit i chutný a zdravý ořechový likér ze zelených ořechů, jehož součástí jsou i jalovčinky.
Jalovec obecný a pěstování
Jalovec obecný může na zahradě plnit funkci okrasného keře. Vyžaduje přitom propustnou a mírně kyselou půdu, především ale slunné stanoviště. Stín mu totiž skutečně nesvědčí. Jak už jsme ale naznačili na začátku, přizpůsobit se umí různým podmínkám. Množen je výsevem, řízkováním či roubováním. V zimě byste z jalovce měli pravidelně odstraňovat sníh, neboť by se mohl zlomit. Pokud se o něj budete dobře starat, lze jej mít na zahradě opravdu dlouho.
Tady v západní Kanadě, zejména kolem jezer a pobřeží, roste strom či keř, jehož bobulky se tu sbírají a nazývají Juniper berries. Jsou velmi hledané, původní obyvatelé je shromažďovali na zimu. Nejsou tak trpké, jako jalovec v Evropě, který tu roste též. Tento strom má malé lístí místo jalovcových jehlic. Naopak má velké trny. Bobule jsou velmi dporučovány pro podporu močových cest a ledvin.