Hřebíček je sušený kalich s poupětem ze stromu s názvem hřebíčkovec kořenný. Nejenže je aromatický a jedná se o vánoční koření, ale mj. působí i proti bolesti.
Výskyt: hřebíčkovec původně rostl na indonéských ostrovech, přičemž pravděpodobně pochází ze souostroví Moluky. Postupně se ovšem rozšířil i do dalších oblastí svět s tropickým klimatem, a to na asijský, africký i americký kontinent i na mnohé ostrovy. Pěstovat se začal už ve starověku. Jeho sušený kalich s poupětem začal být jako koření dovážen do Evropy v období antiky.
Popis a účinné látky: hřebíčkovec kořenný je stálezelený strom kuželovitého tvaru z čeledi myrtovitých, který dorůstá i do výšky přes 10 metrů a dožívat se může i 400 let. Jeho tmavě zelené listy jsou kožovité, vejčité až eliptické, řapíkaté, mírně zašpičatělé a na vrcholu vstřícně rozložené. Má čtyřčetné zvonkovité květy, které mají rudou barvu a žluté okvětní lístky. Poupaty postupně zelenají, ale v období sklizně už disponují zářivě červenou barvou. Obsahují přitom mnoho účinných látek, jako jsou např. třísloviny, flavonoidy či silice.
Užitečné části: sklízejí se poupaty, a to při délce 1,5 až 2 centimetry.
Léčivé účinky hřebíčku
Hřebíček je využíván ve formě prášku, oleje nebo tinktury. Má antibakteriální účinky a zároveň posiluje imunitu. Jedná se také o velmi účinné anestetikum a analgetikum, neboť dokáže pomoci k úlevě od bolesti. Toho je často využíváno v zubním lékařství. Pozitivně totiž působí při paradentóze (zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů), ale také v případě akutní bolesti dásní a chrupu.
Tip: pokud vás začne bolet zub a nemůžete okamžitě navštívit lékaře, vypláchněte si ústa hřebíčkovou tinkturou, potřete postiženou oblast olejem, případně rozžvýkejte jeden až dva hřebíčky. Přítomná silice totiž poměrně efektivně snižuje bolest zubního nervu.
Hřebíček je často používán i pro své dezinfekční účinky. Kromě toho umí pomoci při zažívacích problémech a působí močopudně. Navíc je možné inhalovat hřebíčkové výpary, a to při zánětech horních cest dýchacích či v průběhu potíží s dutinami a plícemi. Tento postup ostatně můžete vyzkoušet i při rýmě. Dle některých informací hřebíček dokonce povzbuzuje činnost srdce a občas bývá rovněž označován za afrodiziakum. Zevně jej pak lze použít při bolestech kloubů.
Příprava hřebíčkové tinktury: zhruba 10 gramů hřebíčku a polovinu větší skořice naložíte do půl litru lihu (ethanolum min. 60 %). Poté již pouze necháte obsah dva týdny louhovat na teplejším místě.
Hřebíček jako koření
Hřebíček je v kuchyni využíván pro svou silnou aromatickou vůni a hořkou chuť. Měli byste jej nicméně používat co možná nejčerstvější, neboť jen tak se projeví výše zmíněné vlastnosti. Jako koření přitom nachází rozmanité uplatnění. Hodí se např. k různým druhům masa či zeleniny, k dochucení rýže, ale rovněž k sladkým pokrmům. S množstvím hřebíčku to každopádně nepřehánějte, neboť díky vysoké aromatičnosti byste mohli „přebýt“ chuť samotného pokrmu.
Toto koření je součástí mnoha světových kuchyní. Hojně se využívá např. v Jižní Asii, tedy v Indii a na nedaleké Srí Lance. Přidává se zde např. do koření známého jako garam masála. Uplatnění nachází také v Americe, a to např. k dochucení kečupu, ale oblíbené je rovněž v Africe a Přední Asii. Popularitu si ovšem získalo rovněž v Evropě, a to včetně České republiky. U nás je kupříkladu hojně využíváno jako vánoční koření, přičemž bývá součástí i purpury, tedy aromatické směsi koření, pilin či třísek a vonných bylin.
Pěstování hřebíčkovce kořenného
Hřebíčkovec kořenný je tropická rostlina, proto vyžaduje velmi teplé klima. Zároveň je tento strom náročný na vláhu (roční průměr srážek ideálně 3 000 až 4 000 mm). Ačkoli může přežít i delší období sucha, musí v takovém případě růst ve velmi humózní a propustnou půdě a v polostínu. Jinak ovšem preferuje slunná stanoviště, která by měla být chráněná proti větru. Teploty by neměly klesat pod 21 °C. V našem prostředí tedy pro něj nenajdeme optimální podmínky.
„přebýt“?? No fuj!