Každý milovník rostlin by měl mít doma vlastní herbář. Jistě, dnes naleznete spoustu obrázků rostlin a příslušné informace v mnoha knihách i na internetu, mnoho lidí však dává stále přednost vlastní tvůrčí aktivitě.
Potupně vám přinášíme herbář a novinky ze světa léčivých rostlinek, bylin a bylinek. Chcete-li být tedy v obrazce, sledujte naše články. Víte např., že tibetská houba vlastně není houba? Zajímá vás, proč patří šafrán mezi nejdražší koření na světě? Je konopí seté nebezpečná droga, nebo léčivá rostlina? Jak působí na lidské zdraví blahodárný ženšen? A věděli jste, že měsíček lékařský má i gastronomické využití? Všechny tyto a další informace najdete právě u nás. Hledáte-li tedy účinky byliny, výhody i nevýhody jednotlivých rostlinek, budeme se vám snažit pomoci.
Na našem webu Bylinkovo.cz najdete následující herbáře:
Doufáme, že najdete to co potřebujete!
Co je to vlastně herbář?
Ačkoli je herbář v obecném povědomí považován za sbírku sušených rostlin, jedná se pouze o jeden typ. Může totiž jít rovněž o sbírku sušených semen a plodů, ovoce a rostlin v lihu, případně fotografií či obrázků nejrůznějších zástupců rostlinné říše. Význam slova herbář se také měnil v průběhu staletí. Podívejme se tedy alespoň ve zkratce na jeho historii.
Mohlo by vás zajímat: latinský termín herbarium je odvozen od slova herba, což znamená „bylina“. Původně se tedy jednalo o knihu o léčivých rostlinách.
Krátký pohled do historie herbářů
Původně byly herbáře sbírkami obrázků rostlin, které vznikaly už ve starověku (některé byly např. vytesány na zdech egyptských chrámů). Časem je navíc doplňovaly i různé informace. Člověk se ostatně o léčivé rostliny zajímal už v pravěku a není pochyb, že především šamani a léčitelé paleolitických kultur byly vynikající znalci rostlinné říše. Za zakladatele moderní botaniky je ovšem považován až Aristotelův žák Theofrastos, po němž se stala souborná díla o rostlinách standardem.
V našem prostředí vzniklo první podobné dílo v 16. století. Jednalo o proslulý Mattioliho herbář, který vytvořil italský botanik Pietro Andrea Mattioli. Kniha byl ovšem vydána v Praze a také přeložena do češtiny. Především sbírkou sušených rostlin se herbář stal až o století později. Tak např. jeden z nejznámějších přírodovědců v dějinách Carl Linné posílal žáky, aby sbírali, sušili a skladovali rostliny. To se stalo především v moderní době koníčkem mnoha lidí, které svět rostlin fascinuje.
Jak si vytvořit vlastní herbář?
Chcete-li si založit vlastní herbář, nejprve byste měli vědět, že rostlinky je vhodné sbírat i z kořeny, aby byly skutečně celé. Před usušením je však očistěte. Byliny samozřejmě musíte domů dostat v co nejlepším stavu, takže se snažte je nepoškodit. Doma přinesené rostliny vylisujte, ale snažte se je pořádně rozložit. Můžete využít stránky knihy, nicméně bylinky budou ještě asi vlhké, takže ideální je vložení do novin a teprve ty zatížit (třeba právě knihou).
Noviny doporučujeme pravidelně měnit, neboť by rostliny mohly začít hnít. Až budou dokonale usušené, nalepte je na papír (raději tvrdší), a to průhlednou lepicí páskou. Dané exempláře byste měli také identifikovat a napsat k nim název, případně další informace. Na internetu dnes ostatně naleznete velké množství faktů o každé známé rostlině. Jednotlivé listy papíru pak uložte do desek s průhlednými fóliemi, abyste vše měli pěkně pohromadě a mohli si svůj herbář kdykoli prohlížet.
Napište komentář