Červená řepa: dokáže být nejen zdravá, ale také velmi chutná

Latinský název: Beta vulgaris

Červená řepa (zdroj: samphotostock.cz)

Červená řepa může být nejen zdravá, ale také velmi chutná. Pokud si ji tedy pamatujete z dřívějších dob jen ze školní jídelny, měli byste jí dát druhou šanci.

Výskyt: červená řepa (správně řepa červená) původně pochází ze Středomoří. Už před mnoha tisíci lety proto byla využívána na jihu Evropy, západě Asie i severu Afriky. Dnes je ovšem oblíbená také jinde, a to včetně Severní Ameriky.

Popis a účinné látky: jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi laskavcovitých, která v podzemní části vytváří bulvu červené barvy. Nad zemí z ní rostou celokrajné, velké a střídavé zelené listy s červenými řapíky. Květenství se objevuje až ve druhém roce růstu, přičemž jej tvoří bílé květy. Z obsažených účinných látek jmenujme betain, betanin, vitamíny ze skupiny B, vitamín E a minerální látky jako vápník, hořčík, draslík nebo sodík. Svým složením je tedy velmi zajímavá.

Užitečné části: využívána je kořenová část (bulva), ale také mladé listy.

Léčivé účinky červené řepy

Ač se to příliš neví, červená řepa je řazena mezi superpotraviny, což znamená, že má mnoho kladných účinků na lidské zdraví. Obsažené látky např. podporují činnost jater a žlučníku. Celkově pak mají kladný vliv na trávicí soustavu, protože stimulují aktivitu žaludku a střev. Pokud tedy máte potíže s trávením, zařaďte do svého jídelníčku právě tuto potravinu.

Červená řepa také podporuje krvetvorbu, rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic (tenkostěnných cév). Zároveň bývá doporučována při léčbě aterosklerózy (kornatění tepen), hypertenze (zvýšeného krevního tlaku) a podobných nemocí. Velmi pozitivně tedy působí na kardiovaskulární systém. Zdravé trávení, srdce a oběhový systém jsou přitom naprosto zásadní.

Červená řepa v kuchyni

Červenou řepu mají mnozí lidé stále spojenu se školními či závodními jídelnami, takže se jí i dnes raději vyhýbají. Rozbředlá sterilovaná zelenina skutečně nebudí nejlepší vzpomínky. Jenže tato zelenina může být nejen zdravá, ale také velmi chutná. Jedná se např. o základní ingredienci do boršče, tedy polévky, které je oblíbená především ve východní Evropě.

Řepa červená nachází uplatnění rovněž v salátech, a to např. v kombinaci s česnekem, křenem, zelím, ořechy anebo jablky. Využít ji lze rovněž při přípravě pomazánek a můžete ji také upéct v troubě zabalenou v alobalu. Připravit si je navíc možné také džus. V kuchyni ovšem můžete vyzkoušet i mladé listy, které lze konzumovat zasyrova, případně dusit nebo vařit. Možností tedy máte opravdu mnoho.

Máte-li doma přebytek této potraviny, zkuste recept na sterilovanou červenou řepu, která vám bude chutnat. 4 kg této zeleniny uvařte doměkka, nechte vychladnout, oloupejte a nakrájejte. Do sklenice o objemu 0,3 l dejte dvě kolečka křenu a zhruba 8 zrnek fenyklu, přidejte řepu a zalijte nálevem, který si vytvoříte uvařením 2 l vody, 0,6 l (jablečného) octa, 300 g (třtinového) cukru a 100 g (mořské) soli. Sklenici opatřete víčkem, vložte do hrnce s utěrkou na dně, zalijte vodou a na mírném ohni vařte cca čtvrt hodiny.

Řepa červená a pěstování

Červená řepa by se měla vysévat od poloviny dubna do konce května. Vyžaduje přitom propustnou a výživnou půdu s neutrálním pH (cca 6,5 až 6,8). Dařit se jí bude na slunci, ale neuškodí ani polostín. V prvních měsících růstu vyžaduje vydatnější zálivku, což platí především pro horké letní dny, nicméně pokud nebudou panovat delší sucha, nároky na vlhkost nejsou nijak vysoké.

Sdílet příspěvek:

Medvědí česnek v másle (recept) – skvělé třeba na steak

Oleje, masti a tinktury
23/05/2020 Katerina 1
Medvědí česnek (správně česnek medvědí) je jedním z prvních poslů jara, který nám stejně jako třeba sněženka podsněžník může po zimě výrazně pomoci nabrat novou vitalitu. Používají se čerstvé listy, protože sušením ztrácejí léčivé účinky. Drobně [...]

Hřib kovář jako jedovatá houba? Chyba lávky!

Herbář hub
17/08/2021 Petr Sivok 1
Hřib kovář je některými lidmi považován za jedovatou či minimálně nejedlou houbu. Ačkoli to není úplný nesmysl, skutečnost je poněkud jiná. Výskyt: hřib kovář je u nás velmi rozšířený, neboť dobře snáší různé nadmořské výšky, [...]

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*