Černá sůl neboli Kala Namak chutná poměrně specificky, takže asi nesedne úplně každému. Na druhou stranu se jedná o zdravé dochucovadlo vhodné pro lepší zažívání.
Jak už věděli autoři starých příběhů, sůl je nad zlato. Obsahuje totiž minerální látky (především chlór a sodík), které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Na druhou stranu běžná kuchyňská sůl není příliš zdravá, a to navíc v množství, v němž je dnes na Západě konzumována. Naštěstí však existují kvalitní alternativy – především mořská a himálajská sůl. V Himálajích se navíc těží i jeden speciální druh, který se hindsky nazývá Kala Namak, což přeloženo do češtiny znamená „černá sůl“.
Mohlo by vás zajímat: sůl má chemický vzorec NaCl, jedná se tedy o chlorid sodný. Získávána je přitom z nerostu, který se nazývá halit. Toto označení pochází z řeckého halos (slaný) a lithos (kámen). Není tedy divu, že se ji v češtině říká sůl kamenná.
Účinky černé soli na zdraví
Černá sůl je celkem bez překvapení tvořena chloridem sodným, nicméně obsahuje i další účinné látky. Zmínit musíme železo, ale zejména síru, která ji dodává specifickou vůni a chuť. Černá sůl je ale především vhodná ze zdravotních důvodů. Doporučována je např. lidem trpícím chudokrevností a kladný vliv má rovněž při zažívacích problémech (může pomoci s nadýmáním, případně s čištěním střev). Zároveň se jedná o účinné přírodní antiparazitikum.
Černá sůl nám může pomoci i při pálení žáhy, což má rovněž souvislost se zažíváním, a zároveň podporuje funkčnost slinivky břišní. Kromě toho ji mohou konzumovat lidé s vysokým krevním tlakem, kteří si jinak musí příjem soli hlídat (viz níže). Prospět tedy může také kardiovaskulárnímu systému. Výhodou používání černé soli je i pozitivní působení na zrak a regeneraci tkání. Celkově pak má kladný vliv na mladistvost organismu, neboť nesmíme opomenout ani její antioxidační účinky.
Černá sůl vs. kuchyňská sůl
Klasická kuchyňská sůl, kterou jsme u nás k dochucovali jídla zvyklí používat velmi dlouhou dobu, není právě ideální ingrediencí. Prochází totiž průmyslovou úpravou, během níž jsou do ní např. přidávána činidla zabraňující vlhnutí a slepování, která mohou způsobovat zdravotní komplikace. Černá sůl je naopak nerafinovaná, ale vhodná je i díky další vlastnosti. Ačkoli je totiž sodík pro lidské tělo důležitý (jedná se o tzv. makroelement), ve větším množství škodí. Doporučená denní dávka jsou 2 g, což se rovná zhruba 5 g soli. Černá sůl přitom obsahuje méně sodíku, takže je vhodným řešením při potřebě omezení soli. To vysvětluje, proč je vhodná i pro lidi s hypertenzí (vysokým krevním tlakem).
Využití černé soli v kuchyni
Vzhledem k zemi svého původu, je černá sůl používána v orientální kuchyni, a to především v indické. Zde se např. používá jako přísada do ovocných nebo zeleninových čatní. Navíc ji lze použít při přípravě omáček či polévek ze zeleniny. Díky sirovodíkové vůni a také specifické chuti navíc černou sůl často používají vegani. V různých pokrmech tímto způsobem nahrazují vejce. Připravit si tak mohou např. nepravou vajíčkovou pomazánku a použití se nabízí i v dalších veganských receptech.
Máte-li zájem černou sůl jako alternativu za vejce vyzkoušet, připravili jsme si pro vás recept na „vajíčkovou“ pomazánku. V misce rozmačkejte 1 bio tofu, přidejte 1 menší cibulku nakrájenou na kostičky, lžičku černé soli, lžičku hořčice a půl lžičky kurkumy. Následně přidejte 100 ml rostlinné majonézy a pepř dle chuti. Pak už stačí jen pořádně promíchat a nechat chvíli uležet.
Jak se černá sůl získává?
Černá sůl se těží v Indii a Pákistánu, a to konkrétně ze sopečných jezer. Její původ je tedy skutečně specifický a nelze se divit ani dosti netradiční chuti, která některé lidi (minimálně zpočátku) od používání poněkud odrazuje. Musíme ovšem doplnit, že se někdy vyrábí také uměle. Klasická sůl je v tomto případě obohacována o minerály a semena stromu vrcholák tříslovinný, kterému se říká rovněž haritaki.
Napište komentář