Brokolice rozhodně stojí za zařazení do jídelníčku. V posledních letech se o ní totiž dokonce hovoří v souvislosti s mnoha pozitivními účinky na zdraví.
Výskyt: původ brokolice je nutné hledat v oblasti Středomoří, a to zřejmě na Apeninském poloostrově či na Kypru. Tato zelenina byla také dlouho známa zejména na jihu Evropy. Především ve 20. století však došlo k jejímu rozšíření do dalších částí světa.
Popis a účinné látky: jde o jednoletou i dvouletou zeleninu druhu brukev zelná, do kterého patří třeba také hlávkové zelí, kapusta, kedluben nebo květák. Brokolice má tlustou a dužnatou lodyhu, na níž se nacházejí pevně uzavřené růžice s narůstajícími růžičkami. Ty mají na rozdíl od příbuzného květáku zelenou barvu. Listy mají naopak barvu načervenalou, nafialovělou či namodralou. Zelenina obsahuje mnoho účinných látek jako vitamíny (především A a C a kyselinu listovou), minerály (vápník, hořčík, síra apod.) anebo třeba vlákninu.
Užitečné části: brokolice je pěstována právě pro dužnaté lodyhy s růžicemi.
Brokolice a účinky na lidské zdraví
Brokolice rozhodně stojí za zařazení do jídelníčku. V posledních letech se o ní totiž dokonce hovoří v souvislosti s prevencí rakoviny, neboť údajně dokáže „spravovat“ DNA v buňkách. Nejlépe chrání proti rakovině prostaty, děložního čípku anebo prsu. Navíc dokáže organismus chránit proti toxickým látkám a některé obsažené látky patří mezi silné antioxidanty. Díky tomu chrání rovněž proti volným radikálům, čímž se opět podílí na ochraně buněk.
Brokolice má kladný vliv také na nervový a kardiovaskulární systém. Dokáže totiž regulovat krevní tlak, udržovat hladinu krevního cukru a snižovat zvýšenou hladinu cholesterolu. Na druhou stranu nebývá doporučována lidem, kteří berou léky na ředění krve, jejichž účinky by mohla zesílit. Díky vysokému obsahu vlákniny ovšem zase pozitivně působí na trávení (odstraňuje zácpu apod.). Navíc by měla umět pomoci ledvinám a podpořit imunitní systém.
Jak využít brokolici v kuchyni?
Brokolici lze v kuchyni využít mnoha způsoby. Výborná je např. jako ingredience do polévek, omáček nebo salátů. Navíc ji lze smažit či zapékat, čímž se ostatně nijak neliší od příbuzného květáku. Výborná je i jako příloha. Na druhou stranu musíme zdůraznit, že tepelná úprava v žádném případě nesvědčí obsaženým účinným látkám. Ideálně tedy brokolici konzumujte za studena, případně ji lehce povařte v páře. Pak totiž bude nejen mnohem zdravější, ale také chutnější, bude mít lepší konzistenci, a pokud ji následně vložíte do studené vody, zachová si i pěknou zelenou barvu.
Pokud jste tuto zeleninu doposud příliš nemuseli, zkuste náš recept na brokolici na páře. Jednu větší brokolici rozeberete na růžičky a dáte osolenou na 10 minut vařit na pařáku. Pak musíte osmažit jednu větší cibuli pokrájenou na proužky, zasypat ji polovinou lžíce mouky a stejným množství cukru (ideálně třtinového). Až bude cibulka hotová, posypte s ní uvařenou brokolici a máte hotovo. Uvidíte sami, zda vám takto upravená brokolice zachutná, nebo nikoli.
Pěstování brokolice na zahradě
Existují dva základní druhy brokolice (květáková a výhonková) a jejich další odrůdy. Ty se ale pěstují tak nějak obdobně. Nejvíce se jim daří při teplotách 10 až 25 °C. Ideálně tedy brokolici zasaďte na brzy na jaře, anebo ve druhé polovině léta. Vegetační doba je poměrně krátká (max. tři měsíce), takže sklízet budete co nevidět. Této zelenině v každém případě vyhovují hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníku, a to spíše s neutrálním pH. Navíc ji je nutné hnojit, přičemž optimálně použijte nějaké komplexní hnojivo.
Mohlo by vás zajímat: kladný vliv na obranyschopnost organismu má brokolice i díky vysokému obsahu vitamínu C, což už jsme naznačili výše. Dokonce obsahuje dvakrát více této pro zdraví prospěšné látky než citrusové plody. Jak ovšem ukazují některé studie, ztráty vitamínu C při tepelné úpravě mohou činit až 56 %. Ztráty nicméně závisí na mnoha subjektivních a objektivních faktorech.
Napište komentář