Benedikt lékařský především podporuje trávení, když má kladný vliv na tvorbu trávicích šťáv a žluče a pomáhá při nadýmání, nechutenství či žaludeční slabosti.
Výskyt: benedikt lékařský, jemuž se říká i benedikt čubet či čubet benedikt, pochází ze Středomoří. Už ve středověku se ale dostal i do střední Evropy, kam jej přinesli mnichové. V ČR se pěstuje dodnes, přičemž ojediněle zplaňuje právě z kultur.
Popis a účinné látky: tato jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých dorůstá do výšky kolem 60 cm. Je rozvětvená a listy jsou dlouze kopinaté, podlouhlé, střídavé a opadavé. Stejně jako lodyha jsou přitom hustě chlupaté. Benedikt lékařský kvete v červnu a červenci, přičemž květy mají zlatožlutou barvu. Plodem je nažka. Rostlina obsahuje třísloviny, silice, hořčiny a další účinné látky.
Užitečné části: používána jsou listy, květ i nať rostliny, často ale také kořen.
Léčivé účinky benediktu lékařský
Benedikt lékařský se tímto názvem nepyšní pro nic za nic. Nejde ostatně pouze o český druhové označení „lékařský“, ale latinský rodový název benedictus znamená „požehnaný“. Tato rostlina byla pro své léčivé účinky ceněna už ve středověku. Především podporuje trávení, když má kladný vliv na tvorbu trávicích šťáv a žluče a pomáhá při nadýmání, nechutenství či žaludeční slabosti. Zároveň působí diureticky (močopudně), dezinfekčně, antibakteriálně nebo virostaticky.
Benedikt lékařský nacházel a stále ještě občas nachází uplatnění také při onemocněních žlučníku a jater, stejně jako při revmatismu a dně (pakostnici). Měl by rovněž podporovat činnost nervové soustavy a dokonce je považován za cytostatikum, tedy látku, jež může účinkovat při léčbě nádorových onemocnění. Rostlina nicméně působí rovněž zevně. Vyzkoušet ji můžete na záněty pokožky, ekzémy, pásové opary, stejně jako na špatně se hojící rány.
Využití benediktu lékařského
Pro léčivé účinky se připravuje především nálev. Kořen benediktu lékařského se navíc díky hořké chuti přidává do vín a likérů. Je např. součástí francouzského bylinného likéru zvaného Benediktinka, u jehož výroby nachází uplatnění i mařinka vonná. Sušený květ se také čas od času používá pro barvení pokrmů, a to jako náhrada drahého šafránu. Ovšem pozor! Při dávkování byste měli být opatrní, protože vysoké dávky rostliny mohou způsobit žaludeční nevolnost a v některých případech i zvracení.
Vyzkoušet můžete recept na nálev z benediktu lékařského, který by měl podporovat trávení a chuti k jídlu. Stačí, když 2 lžičky natě rostliny přelijete 2 dcl vroucí vody a necháte 10 minut louhovat. Připravit si ovšem můžete i tzv. benediktínské kapky. 1 díl benediktu zalijete 5 díly 40% alkoholu a tentokrát necháte louhovat 2 až 3 týdny. Denně protřepejte, po uplynutí doby sceďte přes plátýnko a tinkturu uchovávejte na tmavém místě. Doporučuje se cca 10 až 20 kapek denně, ovšem ne dlouhodobě.
Benedikt lékařský a pěstování
Benediktu lékařskému vyhovují slunná stanoviště, která jsou dobře chráněná před větrem. Prospívat bude rovněž ve vlhčí a hluboké půdě, jež je výživná a zásaditá. Semena rostlina přitom můžete vysít už v dubnu, přičemž klíčit začnou zhruba po 10 dnech. Především záhony s mladými rostlinami stojí za to odplevelovat. Nať je vhodné sklízet na začátku června, a to těsně před tím, než začne benedikt kvést. Ideální místo k sušení je stín, ale lze využít i troubu o teplotě 40 °C.
Zajímavost na závěr: tato rostlinka je „požehnaná“ zřejmě proto, že byla ve středověku považována za vyhlášený lék proti moru. Po 1. světové válce se také uvažovalo o tom, že se bude benedikt lékařský používat v pivovarnictví na místo chmelu. Tato snaha ovšem nebyla úspěšná.
Fotogalerie:
Napište komentář