Bavlník srstnatý je sice rostlina, ze které si vyrábí bavlna, není ovšem využíván pouze v textilním průmyslu, ale uplatnění nachází i v dalších odvětvích lidské činnosti.
Výskyt: původní domovinou bavlníku srstnatého je Střední Amerika, kde se zřejmě pěstoval již v roce 3 500 př. Kr. Dnes se ovšem pěstuje také v Severní a Jižní Americe, Číně, západní Indii i v dalších částech světa. Bavlna je ostatně široce rozšířenou textilií.
Popis a účinné látky: bavlník srstnatý může být jednoletou rostlinou, ale také řídce větveným keřem. Dorůstá do výšky až 4 m, ale může být i výrazně nižší (cca 1 m). Palisty jsou úzce kopinaté a zkosené, listy jsou vejčité až kulaté či ledvinité. Květy mají žlutou či bílou barvu, uprostřed jsou však červené. Právě z nich se přitom vyvíjejí tobolky, které v průběhu zrání pukají a odkrývají hnědá olejnatá semena se středně dlouhými trichomy („chlupy“). Jejich stěny tvoří téměř čistou, i více než 94% celulózu (polysacharid sestávající se z beta-glukózy). Důležitou obsaženou látkou je i žluté barvivo gossypol, stejně jako vitamín E.
Užitečné části: používána jsou semena.
Bavlník srstnatý a produkce bavlny
Bavlna je jemná bílá substance, která sestává z vláken získaných právě ze semen bavlníku. Těch přitom existuje přes 50 druhů. Bavlník srstnatý se nicméně na celosvětové produkci bavlníku podílí z 90 %! Průměrná spotřeba bavlny přitom aktuálně činí přes 26 milionů tun ročně, přičemž největšími producenty jsou Čína, Indie a Spojené státy americké.
Na začátku 21. století se bavlna podílela cca na jedné třetině světové spotřebě textilních vláken, takže se jedná o velmi žádanou komoditu. V současné době se přitom využívá prakticky pouze k výrobě příze (délková textilie z jednoho či více vláken) a jen výjimečně také na netkané textilie. V přízích se ovšem poměrně často směsuje s chemickými vlákny, a to především s polyesterem.
Výroba bavlníkového oleje
Bavlník srstnatý není využíván pouze v textilním průmyslu, ale uplatnění nachází i v dalších odvětvích lidské činnosti. Ze semen se např. lisuje bavlníkový olej, který prý dokáže snižovat „zlý“ LDL cholesterol a disponuje nízkou hladinu nenasycených mastných kyselin. Navíc obsahuje velké množství vitamínu E, který se řadí mezi silné antioxidanty.
Ovšem pozor! Výše zmíněné žluté barvivo gossypol je u nepřežvýkavců toxické a může způsobovat chudokrevnost. Navíc má údajně vliv na neplodnost mužů, stejně jako na reprodukční problémy žen. Proto bývá doporučováno především zevní využití, neboť bavlníkový olej pozitivně účinkuje na léčení drobných poranění, na zdraví vlasů a navíc zlepšuje kvalitu pokožky.
Upozorňujeme: semena geneticky modifikovaného bavlníku se rozemílají rovněž na mouku, z níž se vyrábí pečivo i jiné potraviny.
Pěstování bavlníku srstnatého
V České republice lze bavlník srstnatý vypěstovat jako jednoletou rostlinu, pokud ovšem nezmrzne, můžete jej pěstovat i více let. Semena zbavená vláken se vysávají do květináčů o velikosti zhruba 12 až 14 cm, přičemž použít je možné běžný zahradní substrát. Rostlina klíčí za zhruba 8 až 14 dní. Vzrostlé semenáče je vhodné umístit na slunné stanoviště (např. na balkón či terasu). Během teplých dnů bavlník vyžaduje pravidelnou závlahu. Až mu uvadnou první květy, měli byste začít i s hnojením.
Tip na závěr: bavlník srstnatý, kterému se říká rovněž bavlník chlupatý, je botaniky řazen do čeledi slézovitých. Do této skupiny patří i lípa srdčitá, což je národní strom Čechů, navíc s léčivými účinky, ale také topolovka růžová, baobab, sléz lesní nebo proskurník lékařský, což jsou všechno zajímavé léčivé rostliny, které působí blahodárně na lidské zdraví.
Fotogalerie:
Napište komentář