Mrkev obecná patří mezi zdraví prospěšnou zeleninu, neboť má pozitivní vliv na celou řadu zdravotních potíží. Navíc ji lze využít v kuchyni mnoha způsoby.
Výskyt: mrkev původně rostla na území Asie, a to především v jejích jižních částech. Následně se ale přičiněním lidí rozšířila daleko za hranice své původní domoviny. Dnes ji tak můžeme nalézt po celém světě, přičemž se jedná o jeden z nejpoužívanějších druhů zeleniny i v České republice.
Popis a účinné látky: mrkev obecná je stejně jako třeba libeček lékařský řazena do čeledi miříkovitých. Jinak jde o dvouletou kořenovou zeleninu, která v prvním roce života vytváří přízemní růžici listů a v kořeni shromažďuje živiny, ve druhém roce pak kvete. Existují přitom dva poddruhy. Zatímco mrkev obecná pravá, tedy původní divoká rostlina, má bílý kořen, vyšlechtěná mrkev obecná setá disponuje kořenem různých barev, a to včetně oranžové, která je u nás nejznámější. Tato kořenová zelenina v každém případě obsahuje vitamíny (např. beta-karoten), antioxidanty, vlákninu a minerální látky.
Užitečné části: sbírán je zejména kořen, ale občas bývá používána i nať.
Léčivé účinky mrkve obecné
Mrkev obecná patří mezi zdraví prospěšnou zeleninu, neboť má pozitivní vliv na celou řadu zdravotních potíží. Kladně kupříkladu účinkuje při ischemické chorobě srdeční či revmatických zánětech kloubů a podstatná je i ochrana kůže před slunečními paprsky. Kromě toho pomáhá při močových kamenech, přičemž působí močopudně a doporučována je rovněž při zácpě. V nedávné době bylo navíc zjištěno, že mrkev může snižovat rozvoj nádorových onemocnění.
Možná vám ve výčtu účinků mrkve chybí pozitivní vliv na zrak, což je dlouhodobě tradována skutečnost. Je sice pravda, že tato zelenina působí kladně na šeroslepost, tedy na zhoršené či zaniklé vidění za šera, a může určitým způsobem pomáhat ke kvalitnějšímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Jenže to, že vám při dostatečné konzumaci mrkve nehrozí dioptrické vady oka a nebudete potřebovat brýle, je pouze mýtus. S tímto problémem totiž rozhodně pomoci nedokáže.
Mrkev obecná v kuchyni. Nepoužívejte jen kořen!
Při přípravě pokrmů je používán především kořen mrkve. Nepostradatelnou roli hraje při vaření rozličných polévek a využíván je i jako základ různých omáček. Patří např. mezi kořenovou zeleninu, z níž se dělá tradiční česká svíčková. Kořen je nicméně velmi zdravý zejména v syrovém stavu, takže alespoň jednou za čas mrkev tepelně neupravujte a konzumujte ji buď samotnou, anebo jako součást zeleninových salátů. Možností pochopitelně máte obrovské množství.
Pokud chcete mrkev využít syrovou, můžete si připravit také mrkvovou pomazánku. Stačí jednoduše nastrouhat čtyři mrkve, pokapat citrónovou šťávou a mírně osladit. Následně umícháte s tvarohem dohladka. Osolíte, ochutíte muškátovým květem, případně pažitkou. Pomazánku navíc můžete zředit mlékem. Z této kořenové zeleniny si navíc lze připravit i nápoje. Oblíbené jsou např. sirupy, ale především mrkvové džusy, které mohou existovat v rozličných variantách.
Uplatnění může nalézt i nať a semínka
I když je většinou z mrkve obecné zpracován právě kořen, uplatnění v kuchyni může nalézt i nať, a to zejména k dochucení či dozdobení pokrmů, tak jako třeba petrželka. Mrkvovou nať tedy určitě nevyhazujte, ale zužitkujte ji. Stejně tak můžete zužitkovat semena, která lze osmažit a posypat s nimi zeleninové pokrmy, případně je použít jako ingredienci do polévek. Doplňme, že olej ze semen obsahují i některé kosmetické přípravky, které jsou určeny pro omlazení pokožky.
Pěstování mrkve obecné
Mrkev obecná u nás patří mezi nejčastěji pěstovanou kořenovou zeleninu. Není to totiž vůbec složité. Jedná se o chladnomilnou rostlinu, která prosperuje při teplotách okolo 16 °C. Dařit se jí nejlépe bude v lehké a úrodné půdě, jíž je vhodné před výsevem pořádně prohnojit. Během růstu potřebuje rostlina bohatou zálivku. Měli byste si dát pozor rovněž na plevel, kvůli čemuž je vhodné záhony s touto zeleninou pravidelně odplevelovat. Mrkev obecnou přitom musíte sklidit nejpozději s příchodem prvních mrazů.
Napište komentář