Špalda je prastará obilovina, která je považována za zdravější odrůdu pšenice. Špaldová mouka je proto výtečnou surovinou při výrobě cukroví.
Výskyt: pšenice špalda se v Evropě pěstovala již v roce 5 000 př. Kr., ale znali ji rovněž starověcí Egypťané. Její pravlastí je ale zřejmě jihozápadní Asie, odkud se rozšířila do dalších částí světa.
Popis a účinné látky: špalda je rostlina z čeledi lipnicovitých, jejíž klas je dlouhý zhruba 15 až 17 cm. Většinou má hnědou či bílou barvu, u menší části odrůd je osinatý, především při dozrání převislý. Klásky jsou vstřícně uložené na lámavém klasovém vřeténku a tří- až pětikvěté a dozrávají v nich většinou dvě, maximálně tři obilky. Špaldové zrno obsahuje spoustu minerálů (hořčík, vápník, draslík, zinek či fosfor), ale také vitamíny, bílkoviny nebo vlákninu, tedy významné složky potravy člověka.
Užitečné části: používáno je špaldové zrno, které může najít široké uplatnění v kuchyni. O tom se ostatně dočtete níže.
Léčivé účinky špaldy
Špalda je prastarou odrůdou pšenice, která ovšem nakonec ustoupila šlechtěné pšenici. Ta měla díky činnosti člověka vyšší výnosy, na druhou stranu se nejedná o úplně přirozenou potravinu. Proto např. obsahuje velké množství lepku. Ačkoli špalda není bezlepkovou potravinou, této látky obsahuje méně než vyšlechtěná pšenice. Navíc je nutričně bohatší a lépe stravitelná, takže se v současné době stává stále oblíbenější kuchyňskou ingrediencí, která šlechtěnou pšenici začíná pomalu nahrazovat, ačkoli ta je stále ještě výrazně oblíbenější.
Tato obilovina je často dávána do souvislosti s pozitivními účinky na imunitní systém (obranyschopnost organismu), takže nás může chránit proti rozličným patogenům. Vzhledem k tomu, že rostlina obsahuje rovněž hodně vlákniny, kladný vliv může mít i na trávicí soustavu. Všeobecně je ale nutné konzumovat celozrnné obiloviny, neboť z nich nebyly odstraněny žádné části (především klíčky), díky čemuž obsahují všechny účinné látky. Nejsou tedy nijak ochuzené. To platí nejen pro těstoviny, ale také pro pečivo a další produkty z obilovin.
Špaldová mouka: cukroví a další využití v kuchyni
Špalda má jemně nasládlou a lehce oříškovou chuť. V kuchyni ji lze využít společně s rýží např. do rizota, případně se připravit špaldoto, které rýži vůbec neobsahuje. Stačí osmažit cibulku, česnek a mletou papriku, podlít vodou a sójovou omáčkou, přidat na drobno nakrájenou zeleninu a bylinky (dle chuti). V závěru přidáte 40 až 50 minut zvlášť vařenou špaldu a už jen promícháme. Pokud byste chtěli chuťově ještě vylepšit, můžete přidat na oleji osmažená slunečnicová semínka, která jsou nejen chutná, ale také zdravá.
Tato obilovina se hodí rovněž do polévek nebo salátů. Vyrábí se z ní také špaldová káva, jež je výtečná a navíc neobsahuje kofein. Mohou ji tedy pít nejen dospělí, ale také děti. Navíc se z ní připravuje i špaldová mouka, která se může stát zdravější náhražkou „běžné“ mouky. Využít ji lze při přípravě nejrůznějších pokrmů a uplatnění nachází i na Vánoce při výrobě cukroví. Předehřejte troubu na 170 °C a vyválejte hodinu uleželé těsto z mouky, másla a agávového sirupu. To vykrájejte, vložte na plech s pečícím papírem a pečte dozlatova. A máte špaldové linecké sušenky.
Upozorňujeme: špaldová mouka dnes rozhodně není nedostatkové zboží. Můžete si ji pořídit v mnoha obchodech, a to nejen se zdravou výživou. K dispozici přitom máte i celozrnné varianty, které vám v každém případě z výše zmíněných důvodů doporučujeme nejvíce. Jedná se totiž o velmi zdravé kuchyňské ingredience.
Pěstování pšenice špaldy
Pšenice špalda je méně náročná na podmínky prostředí než pšenice setá. Potřebuje nicméně dostatek vláhy, a to především v době klíčení. Dobře snáší i extrémní vlhkost. Navíc je odolná i proti teplotním extrémům, takže dobře snáší zimu i vedra. Tato obilovina ovšem není odolná jen proti nepřízni počasí, ale také proti škůdcům a chorobám. Zároveň má minimální reakci na hnojení umělými hnojivy. Z těchto důvodů se jedná o vhodnou plodinu pro ekologické zemědělství, tedy hospodaření zohledňující přirozené koloběhy látek a jejich závislosti.
Napište komentář