Jidášovo ucho: velmi zdravá houba, jíž lze sbírat celoročně

Latinský název: Auricularia auricula-judae

Jidášovo ucho roste především na listnáčích (zdroj: samphotostock.cz)

Jidášovo ucho je jedlá houba, která u nás roste od jara do zimy. Ačkoli chuťově asi příliš neupoutá, často je řazeno mezi nejzdravější houby.

Výskyt: Jidášovo ucho (také Boltcovitka ucho Jidášovo) roste v České republice dosti hojně, a to po celý rok včetně chladných měsíců. Vyskytuje se přitom na dřevě listnatých stromů, ale především na bezu černém.

Popis a účinné látky: Jidášovo uchu je houba z čeledi bolcovitkovitých, jejíž plodnice široké 2 až 10 cm mají tvar, který připomíná ušní boltec. Jejich povrch je jemně plstnatý, mají hnědou či růžovo-hnědou barvu a rostou ve skupinách. Vnitřní strana je hladká a nahnědlá. Z účinných látek musíme jmenovat polysacharidy, organické kyseliny, fosfolipidy, bílkoviny, vitamíny ze skupiny B-komplex a minerály (zejména železo, ale také draslík, vápník, hořčík, sodík nebo fosfor).

Užitečné části: využívána je celá plodnice.

Léčivé účinky Jidášova ucha

Tato houba je už tisíce let používána v tradiční čínské medicíně a právě v Číně se dlouhodobě také pěstuje. Její léčivé účinky jsou už ovšem stovky let známé rovněž na evropském kontinentu. Tak například podporuje imunitu a celkově posiluje organismus, takže se může podílet na jeho správném fungování bez toho, aby ho sklátila nemoc. Na tom se podílí i díky antioxidačním vlastnostem.

Ucho Jidášovo kladně působí rovněž na kardiovaskulární soustavu, když např. snižuje krevní tlak, stejně jako hladinu cholesterolu, krevního cukru a tuku. Zároveň se může podílet na zdravém trávení, neboť má pozitivní vliv na peristaltiku střev a využívá se i při zácpě. Dokonce se hovoří i o jeho protirakovinných účincích a navíc může působit zevně, když kladně ovlivňuje vlasy, nehty i pokožku.

Ucho Jidášovo v kuchyni

Jidášovo ucho je chrupavčité a tvrdé a disponuje nepříliš výraznou vůní a chutí. Přesto je velmi oblíbené, a to především v asijské kuchyni (zejména v Číně a Japonsku). Houbu lze uvařit čerstvou, ale také sušit. Potom je dobré ji na několik minut uvařit a teprve pak použít. Hodí se přitom do rizota a do různých polévek. Bývá např. součástí tradiční japonské polévky miso.

Ucho Jidášovo konkrétně tvoří jednu z ingrediencí v jarních závitcích Nem rán, které jsou velmi oblíbené ve Vietnamu, připadává se ale také do Pho ga, tedy do vietnamské kuřecí polévky. Pokud byste chtěli tuto houbu rovněž využít v kuchyni, můžete si ji buď nasbírat, vypěstovat (viz níže) nebo si ji lze jednoduše pořídit. Obvykle ji totiž mají v sušené formě různé obchody se zdravou výživou.

Pěstování Jidášova ucha

Jidášovo ucho bylo v Číně využíváno už před naším letopočtem. Na Dálném východě se ovšem zhruba 1 500 let rovněž pěstuje. Ačkoli u nás roste po celý rok, můžete si jej také vypěstovat. Bude vám k tomu stačit v podstatě jen sadba. Pěstovat jej lze na kmenech listnáčů, anebo na náhradních sterilních substrátech, tedy např. na drcené slámě, pilinách listnatých stromů či drcených kukuřičných vřetenech.

Upozorňujeme: součástí výše zmíněné polévky miso bývá i další houba, která je na Dálném východě dlouhodobě oblíbená pro své příznivé účinky na lidské zdraví. Jedná se o shiitake. V Asii se navíc hojně využívá i housenice čínská, případně reishi, která je dokonce označována za „houbu nesmrtelnosti“.

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*