Velikonoční týden je v plném proudu. K oblíbeným svátkům jara se váže řada tradic, z nichž k těm nejrozšířenějším patří výroba pomlázky. Nejčastěji se k pletení používají vrbové proutky. Z jakého druhu vrby lze získat ty správné a čím se dají nahradit, pokud ve svém okolí žádnou vrbu nemáte? Kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy Tomáš Vencálek připravil několik tipů.
Velikonoční proutí
Už od pradávných dob jsou symbolem jara vrby. Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu,
aby měly dlouhé a krásné vlasy. Na Velikonoční pondělí mládenci obcházejí a „pomlazují“ dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků.
K jarním tradicím se váže zejména vrba jíva (Salix caprea), jejíž větvičky s pupeny se lidově nazývají kočičky, vrba bílá (Salix alba) se zajímavými barevnými kultivary a samozřejmě vrba košíkářská (Salix viminalis). Z ní se pletou nejen košíky a pomlázky, ale i další užitné předměty. „Pro košíkářské účely, tedy i pro pletení pomlázek, je třeba u vrby zvolit speciální pěstební tvar. Stromky řežeme tzv. na hlavu. Každý rok na stejném místě v určité výšce loňské výhony ustřihneme. Díky tomu se časem na kmeni vytváří zbytnělý kalus a vzniká typický tvar vrby, jak jej známe třeba z obrázků Josefa Lady,“ uvedl kurátor dřevin mírného pásma Tomáš Vencálek.
Málokdo možná ví, že také pruty svíd (rod Cornus) lze využít v jarním období podobně jako vrbové proutí. Letorosty jsou navíc rovnější a pevnější, což může zvyšovat jejich použitelnost k pletení velikonočních pomlázek.
Napište komentář