Sporýš lékařský byl v minulosti využíván jako léčivá rostlina, používán je ovšem dodnes, a to např. v homeopatii. Především dříve nacházel uplatnění při bolestech v krku a nachlazení.
Výskyt: původní domovinou sporýše lékařského byla poměrně široké pásmo Země, které zahrnuje oblast od Středozemí po střední Afriku a střední Asii. V současné době je navíc činností člověka rozšířen na všechny kontinenty vyjma Antarktidy.
Popis a účinné látky: sporýš lékařský je vytrvalá bylina z čeledi sporýšovitých, která dorůstá do výšky přes půl metru. Stonek je čtyřhranný a v dolní části dřevnatý. Listy jsou vstřícné s nepravidelně vroubkovaným okrajem. Květy, které se objevují v červenci a srpnu, mají světle fialovou barvu a plodem jsou tvrdky. Rostlina obsahuje alkaloidy, třísloviny, hořčiny, silice nebo glykosidy.
Užitečné části: používána je nať.
Léčivé účinky sporýše lékařského
Sporýš lékařský byl v minulosti využíván jako léčivá rostlina, ale používán je dodnes, a to např. v homeopatii. Především dříve byl využíván při bolestech v krku a nachlazení, stejně jako při nemocech horních cest dýchacích (včetně chronické bronchitidy). Bylinka také pomáhá rozpouštět hleny a usnadňuje vykašlávání. Dále účinkuje při špatné činnosti ledvin, sleziny a jater. Navíc urychluje regeneraci a považována byla i za účinné afrodiziakum.
Sporýš lékařský působí močopudně a pozitivní vliv má i na trávicí soustavu, neboť zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a upravuje střevní mikroflóru. Uplatnění nachází i při křečích v břiše, ale také při psychických potížích (rostlina zklidňuje, působí při nespavosti, zmírňuje pocity strachu, úzkosti a podráždění) i při zvýšeném stresu. Sporýš také urychluje hojení ran. Ženám pomáhá vyvolat menstruaci a měl by dokázat zvyšovat tvorbu mateřského mléka. Neměl by být ovšem používán v těhotenství.
Využití sporýše lékařského
Sporýš lékařský má doma asi málokdo. Nejenže není tak známý, ale má to i další důvod (viz níže). Pokud jej ovšem seženete, nebo si jej vypěstujete, můžete si z něj připravit čaj, resp. nálev, přičemž čerstvé výhonky se konzumují i samotné, případně jsou přidávány do salátů. Nať sporýše má lehce mátovou chuť, zároveň si ale budete muset zvyknout, že chutná nahořkle a trpce, což asi nesedne každému.
Rozhodnete-li se přesto její účinky vyzkoušet, máme pro vás recept na nálev ze sporýše lékařského. Jednu lžičku sušené natě zalijete čtvrt litrem vody, přiklopíte a necháte zhruba 15 minut louhovat. Měli byste užívat maximálně třikrát denně, a to po jídle. Pokud byste chtěli vyzkoušet i zevní účinky, připravit si lze jednoduše obklad. Stačí čerstvou nať spařit ve vodě, přiložit na postižené místo a přikrýt gázou a igelitem. Nechat působit můžete 30 až 60 minut.
Sporýš lékařský a jeho pěstování
Sporýš lékařský je jediným druhem z rodu sporýšů, který roste dlouhodobě v ČR. Aktuálně je ovšem považován za ohroženou rostlinu (C3), takže je sběr ve volné přírodě omezen. Lze si jej ovšem vypěstovat. Rostlině vyhovují slunná stanoviště, případně polostín. Dále se jí dobře daří v humózní, dobře propustné a hlinité půdě. Sporýš lékařský lze pěstovat v interiéru, ale také venku. Ve venkovním prostředí se semena vysévají na jaře, ovšem nesmí už být mrazy.
Upozorňujeme: mezi ohrožené rostliny, které mají zároveň léčivé účinky, pochopitelně nepatří pouze sporýš lékařský. Dále se jedná o řepík vonný, leknín bílý nebo sněženka podsněžník. Tyto bylinky tedy ve volné přírodě rovněž netrhejte, ale vypěstujte si je na zahradě, případně v květináči, je-li to možné.
Fotogalerie:
Napište komentář