Toten menší byl pro své léčivé účinky používán především v dřívějších dobách. Jeho kladné účinky je ovšem možné vyzkoušet i na počátku 3. tisíciletí.
Výskyt: toten neboli krvavec menší má původní domovinu v široké oblasti mezi západní Evropou a Čínou. Postupem času byl ale člověkem rozšířen i na všechny ostatní kontinenty vyjma Antarktidy. Velmi často se přitom vyskytuje také v České republice, takže si jej lze natrhat. Můžete si ho ovšem rovněž vypěstovat (viz níže).
Popis a účinné látky: tato vytrvalá rostlina z čeledi růžovitých sice může být vysoká pouze 10 cm, někdy ale bývá výrazně vyšší. Disponuje přímou lodyhou a vytváří přízemní růžici listů, ze které rostou dlouhé a téměř bezlisté stonky. Na jejich koncích se objevují zelené květní hlávky, na kterých zhruba od června do srpna rostou červenohnědé květy. Plodem je nažka. Toten menší obsahuje saponiny, flavonoidy, třísloviny, vitamín C, kyselinu ursulovou anebo esenciální oleje.
Užitečné části: uplatnění nacházejí listy.
Léčivé účinky totenu menšího
Toten menší byl pro své léčivé účinky používán především v dřívějších dobách. Velmi se osvědčil např. v obdobích epidemií cholery i během morových ran. V západní a čínské medicíně se navíc dlouhodobě používal pro své hemostatické účinky, efektivně totiž zastavuje krvácení. Odtud ostatně získal své pravé rodové jméno – krvavec. Každopádně může konkrétně pomoci zastavit krvácení z nosu či ran a dříve se hojně používal na hemoroidy i na silné menstruační krvácení.
Toten menší kladně působí také na srdce a trávicí ústrojí. Vyzkoušet ho lze při průjmech, a to včetně úplavice, což je vysoce infekční průjmové onemocnění. Pomoci by měl i při zánětu tenkého střeva a pozitivní vliv má údajně i se syndromem dráždivého tračníku. Toten menší zaujme rovněž antiseptickými a protizánětlivými vlastnostmi a pomoci může i s ekzémy, vyrážkami, popáleninami, stejně jako se záněty mandlí. Používán by ovšem neměl být dlouhodobě a vyhnout by se mu měly těhotné a kojící ženy, protože pro ně představuje určitá rizika.
Toten menší v kuchyni
O totenu menším mnoho lidí zřejmě nikdy vůbec neslyšelo. Dříve se však nepoužíval pouze jako „léčivka“, ale také jako ingredience v kuchyni. Do pokrmů by se měl ovšem přidávat najemno nasekaný a nevařený. Toten voní po okurkách a jeho pikantní chutí můžete zvýraznit např. zeleninové saláty, polévky i omáčky. Listy se používaly také do bylinných vín, žaludečních likérů a čajů. Musíme ovšem upozornit, že během sušení ztrácejí své aroma i chuť. Proto je ideálně používejte čerstvé, anebo zamražené.
Tuto bylinku můžete vyzkoušet i při přípravě dalších pokrmů. Podle našeho receptu si kupříkladu můžete připravit originální bramborový salát. Brambory uvaříte a nakrájíte na plátky. Následně dáte spařit jeden díl listů totenu a stejný díl listů medvědího česneku, což je velmi zdravá rostlina. V každém případě je poté nakrájíte nahrubo, dáte do misky a přidáte olej, sůl, pepř a promícháte společně s nakrájenými bramborami. Získáte tak zdravý salát z brambor, který i zajímavě chutná.
Doporučujeme: medvědí česnek je bylinka vhodná (nejen) pro účinnou jarní detoxikaci. Navíc ji nemusíte využít pouze ve výše zmíněném bramborovém salátu, ale také v mnoha dalších receptech. Připravit si z ní můžete pesto, výtečnou krémovou polévku, lehkou tvarohovou pomazánku, případně si ji lze naložit do olivového oleje, čímž získáte celoroční zásobárnu živin.
Pěstování totenu menšího
Toten menší je jedním ze tří druhů rodu krvavec, který roste divoce na našem území. Lze si jej ovšem také vypěstovat. Semena se vysévají do písčité a výživné půdy, která by měla být optimálně zásaditá, a to na jaře či na počátku léta. Využít je nicméně možné také dělení starších trsů. Totenu menšímu vyhovuje stanoviště s plným sluncem, ale určitě mu nebude vadit ani polostín. Rostlina přitom není nijak náročná na vlhko, takže pokud ji nebudete pravidelně zalévat, vlastně se vůbec nic nestane.
Napište komentář