Vitamíny patří mezi tzv. mikronutrienty neboli mikroživiny. Tělo je tedy nepotřebuje ve větším množství, jsou však podstatné pro lidské zdraví.
Kromě bílkovin, sacharidů a tuků potřebuje lidské tělo také další podstatné látky pro život. Jedná se především o vitamíny a minerály, které tedy musí být nedílnou součástí stravy člověka. Obsaženy jsou přitom v mnoha potravinách. V současné době si lze sice i pořídit nejrůznější doplňky stravy, jež tyto látky obsahují, nicméně ideální jsou v přirozené podobě ve stravě. Navíc platí, že při pestrém jídelníčku takovéto doplňky nepotřebujeme, protože dané látky přijímáme v dostatečném množství.
Vitamíny jako urychlovače reakcí v organismu
Vitamíny jsou katalyzátorem biochemických reakcí. Významně se tedy podílejí na metabolismu výše zmíněných bílkovin, sacharidů a tuků, ale mají také mnoho dalších funkcí. Existuje přitom 13 základních vitamínů, které bychom měli přijímat v dostatečném množství. Jinak totiž hrozí tzv. avitaminóza, jež člověku může způsobit mnoho zdravotních komplikací. Musíme ovšem také upozornit, že existují i případy předávkování vitamíny, tedy tzv. hypervitaminóza.
- Vitamín A. Vyskytuje se v živočišných produktech, ale také v barevné, především oranžové a tmavě zelené zelenině. Podílí se např. na kvalitě zraku, kostí a kůže i na regeneraci svalů.
- Vitamín B1 (tiamin). Obsahují ho klíčky obilovin, pseudoobiloviny, hnědá rýže, vepřové maso nebo vnitřnosti. Tělu přitom pomáhá přeměňovat sacharidy v energii.
- Vitamín B2 (riboflavin). Nalezneme jej v živočišných produktech, luštěninách či klíčcích rostlin. Opět pomáhá přeměnit sacharidy v energii, ale navíc také rozkládat bílkoviny.
- Vitamín B3 (niacin). Vyskytuje se nejen v mase, obsahují jej i houby či řepa. Výrazně se podílí na látkové přeměně, využití sacharidů a bílkovin i na správném fungování trávicí soustavy.
- Vitamín B5 (kyselina pantotenová). Vnitřnosti, mléko, vejce, semínka či pseudoobiloviny obsahují vitamín B5, jenž se podílí na metabolických procesech.
- Vitamín B6 (pyridoxin). Obsažen je v mase, mléce, luštěninách či klíčcích obilovin. Podílí se na účincích vitamínů B1 a B2, kardiovaskulárního a trávicího systému či produkci protilátek.
- Vitamín B9 (kyselina listová). Nalezneme ho především v listové zelenině. Vliv má na metabolismu bílkovin a podstatný je pro tvorbu červených krvinek, tedy roznašečů kyslíku.
- Vitamín B12 (kobalamin). Obsahují ho hlavně živočišné produkty, ale také chlorella, miso či lahůdkové droždí. Podstatný je pro krvetvorbu a fungování nervové soustavy.
- Vitamín C (kyselina askorbová). Vyskytuje se v zelenině a ovoci (zejména v citrusech). Je silným antioxidantem, podílí se na oxidaci živin, tvorbě bílých krvinek i zdraví kostí a zubů.
- Vitamín D. Zdrojem jsou vejce, mléko, rybí tuk, ale především sluneční paprsky. Podstatný je pro metabolismus vápníku a fosforu, takže má zásadní vliv na tvorbu a zdraví kostí.
- Vitamín E (tokoferol). Obsahují ho rostlinné oleje (ze semen či ovoce) i živočišné tuky. Doporučován je jako silný antioxidant či ke správné funkci kardiovaskulárního systému.
- Vitamín H či B7 (biotin). Najdeme ho v ořeších, lahůdkovém droždí nebo špenátu. Podílí se na přeměně potravy v energii i na růstu a dělení buněk.
- Vitamín K. Jeho zdrojem je především listová zelenina. Člověk ho potřebuje zejména kvůli podstatnému vlivu na srážlivost krve a mineralizaci kostí.
Tip na závěr: pokud si chcete přečíst o jednotlivých vitamínech více, podrobnější informace naleznete v samostatných článcích. Z výše uvedeného je ale snad patrné, že byste jejich správný příjem rozhodně neměli podceňovat. Vitamíny jsou zkrátka a dobře velmi důležité pro naše zdraví a vitalitu.
Napište komentář