Křen selský je známý především pro své využití v kuchyni, méně už se ovšem ví, že člověku může pomoci s některými neduhy. Podrobnější informace najdete v našem článku.
Výskyt: bylina pochází s největší pravděpodobností z oblastí na rozhraní evropského a asijského kontinentu. Její původní domovinou je tedy zřejmě východní Evropa. Aktuálně ovšem roste po celém světě. Na našem území se objevil už ve 12. století a s oblibou se pěstuje dodnes.
Popis a účinné látky: křen selský patří mezi rostliny z čeledi brukvovitých, do které spadají i další druhy se štiplavou chutí jako např. hořčice setá, řeřicha setá, brukev černá či ředkev setá. Křen dorůstá do výšky 150 cm, má dlouhý kořen a přímou lodyhu a listy jsou eliptické. Květy bílé barvy se objevují v průběhu letních měsíců. Plodem je šešule. Křen obsahuje řadu účinných látek, konkrétně např. vitaminy A a C, minerály (draslík, hořčík, železo, fosfor či draslík), silice, sinapin či glykosidy.
Užitečné části: používán je především kořen, ale uplatnění nacházejí rovněž listy.
Léčivé účinky křenu selského
Křen selský je u nás známý především pro své využití v kuchyni, méně už se ovšem ví, že tato ingredience člověku může pomoci s některými neduhy. Máte-li kupříkladu problémy se zažíváním, jeho kořen totiž podporuje trávení a kladně působí i na střevní mikroflóru. Kromě toho má kladný vliv také metabolismus (látkovou přeměnu). Zároveň se jeho konzumace doporučuje při zánětu dýchacích cest, neboť působí antibakteriálně a antisepticky (dezinfekčně).
Křen selský bývá využíván také při zánětech močových cest a celkově působí diureticky (močopudně). Inhalací lze potom výrazně ovlivnit probíhající rýmu nebo kašel. Kromě kořene nacházejí uplatnění i listy, a to k vnějšímu použití. Křen totiž dokáže pomoci rovněž s dalšími komplikacemi. Placky z listů mohou být např. použity při ischiasu (zánět sedacího nervu), revmatických potížích, ztuhlých a bolavých svalech, ale také při omrzlinách. Pokud tedy máte zahrádku a nepěstujete, možná je nejvyšší čas na změnu (jak na to, naleznete níže).
Křen a jeho kuchyňské využití
Křen selský je již po dlouhá staletí součástí české kuchyně. Nutno ovšem podotknout, že buřty s křenem s největší pravděpodobností nebudou při časté konzumaci právě nejzdravější večeří. Čerstvý nastrouhaný kořen se ovšem skutečně výtečně hodí ke kořenění či jako příloha k různým druhům masa, často na místo hořčice, případně společně s ní. Křen se ale používá i při dalších příležitostech, přičemž populární je kupříkladu křenová omáčka, která sice chuťově nesedne každému, mnoho lidí na ni však nedá dopustit.
Pokud byste ji chtěli také vyzkoušet, přinášíme recept na křenovou omáčku. Nejprve dáte opéct dvě nakrájené cibule, zasypete hladkou moukou a po chvíli zalijete vodou smíchanou s mlékem. Přidáte jednu kostku vývaru a necháte čtvrt hodiny vařit. Poté přimícháte smetanu na vaření, osolíte, opepříte a necháte ještě pár minut vařit. Nakonec přijde to nejdůležitější – po vypnutí totiž přidáte 100 až 200 g nastrouhaného křenu. Svou specifikou chuť tedy omáčka získá až v úplném závěru.
Jak si křen selský vypěstovat na zahradě?
Křen selský je množen pouze vegetativně řízky, přičemž sazenice by měly být cca 15 cm pod zemí. Vyžadují také propustnou a humózní půdu, která by měla být co možná nejvíce výživná. Rostlina zároveň potřebuje slunečné stanoviště či polostín, ve stínu se jí dařit nebude. Vyplatí se rovněž jednou za čas odřezávat hroznovité květenství. Kořeny je vhodné sklízet během druhého až třetího roku růstu, a to na jaře nebo koncem podzimu. Listy lze naopak sklízet po celý rok.
Tip na závěr: pokud máte rádi na talíři štiplavější suroviny, můžete vyzkoušet další zdravé, nicméně u nás výrazně méně známé rostliny. Jedná se např. o perilu křovitou či pupečník asijský., tedy bylinu zvanou rovněž gotu kola, která je součástí tradiční orientální medicíny a uplatnění např. nachází i při přípravě salátů či polévek.
Fotogalerie:
Napište komentář