Kmín kořenný je tradiční součástí české kuchyně. Ačkoli nebývá často uváděn v souvislosti s blahodárnými účinky na lidské zdraví, byla by škoda se o některých nezmínit.
Výskyt: kmín kořenný (nazývaný též kmín luční) je původně evropskou rostlinou, která tu byla využívána odedávna. Dnes se pěstuje na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Roste tedy po celé planetě Zemi.
Popis a účinné látky: tato dvouletá (i víceletá) rostlina je řazena do čeledi miříkovitých, kam patří třeba také kopr či mrkev. Její lodyha může dorůstat až do výšky 1 metru. Listy jsou dvakrát až třikrát peřenosečné. Květy, které se objevují až ve druhém roce života od května do července, mají bílou a někdy i růžovou barvu. Plodem jsou dvounažky, ani ty se však neobjeví v prvním roce pěstování. Z účinných látek stojí za zmínku silice, třísloviny, bílkoviny, tuky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, vitamíny (A, B, C, E či K) nebo minerály (např. železo nebo vápník).
Užitečné části: uplatnění nacházejí zejména sušená semena.
Kmín a jeho léčivé účinky
Kmín sice nebývá často uváděn v souvislosti s blahodárnými účinky na lidské zdraví, nicméně byla by škoda se o některých nezmínit. V prvé řadě musíme upozornit, že velmi dobře působí na celý proces trávení, protože podporuje aktivitu žaludku a střev. Rovněž uklidňuje podráždění žaludek, zabraňuje křečím hladkého svalstva a pročišťuje trávící trakt. Vyzkoušet jej můžete i při nadýmání. Podporuje také vylučování žaludečních šťáv a obnovuje střevní mikrofĺóru.
S kmínem si ale můžete pomoci i v dalších případech. Tak například má kladný vliv na játra či žlučník, případně na ledviny, neboť působí močopudně. Využít ho lze i proti kašli, protože usnadňuje vykašlávání a rovněž umí pomoci astmatikům. Kmín můžete použít i k osvěžení dechu a jeho účinky jistě docení i ženy, které sužují menstruační bolesti. U kojících matek také podporuje laktaci a kojencům zase zlepšuje trávení mateřského mléka.
Využití kmínu v kuchyni
Kmín je tradiční součástí české kuchyně, kde se používá např. k dochucení brambor. Existuje ovšem i jiný důvod této kombinace. Brambory totiž především v době, kdy začínají klíčit, obsahuji ne právě zdravý solanin a kmínu funguje jako protilátka. K dochucení ale bývá využíván i v případě kyselého zelí, masa anebo různých pomazánek či salátů. Uplatnění pak samozřejmě nachází také při přípravě různých druhů pečiva a přidáván je rovněž do některých vín a likérů.
Pokud byste chtěli tuto bylinku vyzkoušet pro její léčivé účinky, můžete si připravit čaj pro podporu trávení, který její sušená semena obsahuje. Smíchejte mletý kmín, strouhaný zázvor a anýz, a to vše v množství půl lžičky. Přiveďte vodu k varu, zalijte s ní výše zmíněnou směs a nechte louhovat zhruba pět minut. Následně už jen dáte vychladnout a můžete pít. Nápoj vám může pomoci při různých žaludečních potížích. Dochutit ho můžete troškou medu.
Pěstování kmínu kořenného
Kmín kořenný je vhodné zasadit v březnu či dubnu, a to do jílovohlinité zeminy s vápníkem. Ovšem pozor! Při teplotách pod nulou, kdy není sníh (tedy při tzv. holomrazech), umrzne. Vzejde naopak především v případě, kdy je po dobu dvou až tří týdnů zhruba 10 až 15 °C. Rostlina je také náročná na vodu a záhon byste měli jednou za čas odplevelit a přihnojit. Jak už jsme zmínili výše, v prvním roce života nekvete ani neplodí, takže se sklizní koření budete muset počkat napřesrok.
Fotogalerie:
Co se tu píše o kmínu je svatá pravda. Trpěl jsem nadýmáním a křečemi žaludku a kmínová polívka mě vždy dala co pořádku. Doporučuji vyzkoušet.